Článek
Kofein výrazně snižoval u starých myší, u nichž se příznaky nemoci objevovaly, abnormálně vysoké hladiny proteinu, který je s Alzheimerovou nemocí spojován. Právě rychlé snížení hladiny beta-amyloidu v krvi, se záhy odrazilo i v mozku pokusných hlodavců.
„Nová zjištění podávají důkaz, že kofein by mohl být použitelným prostředkem pro léčbu Alzheimerovy nemoci a ne jen preventivní strategií,“ řekl vedoucí týmu vědců Gary Arendash. „To je důležité, protože kofein je pro většinu lidí bezpečný lék, snadno se dostává do mozku a vypadá to, že účinkuje přímo.
Ředitel centra Huntington Potter doufá, že brzy bude moci začít s testy u lidí s mírným zhoršením kognitivních schopností a nebo s Alzheimerovou chorobou v raném stádiu. Chce zjistit, zda i jim kofein pomáhá.
Ředitel centra Huntington Potter doufá, že brzy bude moci začít s testy u lidí s mírným zhoršením kognitivních schopností a nebo s Alzheimerovou chorobou v raném stádiu. Chce zjistit, zda i jim kofein pomáhá.
U starých lidí bez projevů demence už testy ukázaly, že kofein rychle snižuje hladinu beta-amyloidu v krvi podobně jako je tomu u myší. Látky obsažená například v kávě nebo čaji redukuje enzymy, které jsou k produkci beta-amyloidu potřeba.
Testovalo se 55 myší
Testy se provedly na 55 myších upravených geneticky tak, aby se u nich ve stáří objevila Alzheimerova nemoc. Problémy s pamětí se u těchto pokusných tvorů začaly objevovat ve věku 18 až 19 měsíců, což odpovídá sedmdesátce u lidí.
Testy se provedly na 55 myších upravených geneticky tak, aby se u nich ve stáří objevila Alzheimerova nemoc. Problémy s pamětí se u těchto pokusných tvorů začaly objevovat ve věku 18 až 19 měsíců, což odpovídá sedmdesátce u lidí.
Testy se provedly na 55 myších upravených geneticky tak, aby se u nich ve stáří objevila Alzheimerova nemoc. Problémy s pamětí se u těchto pokusných tvorů začaly objevovat ve věku 18 až 19 měsíců, což odpovídá sedmdesátce u lidí. Pak vědci začali půlce myší přidávat do pitné vody kofein, zbytek dostával čistou vodu. U lidí by se odpovídají dávka činila 500 miligramů kofeinu, což odpovídá asi pěti šálkům kávy nebo čtrnácti šálkům čaje .
Testy se provedly na 55 myších upravených geneticky tak, aby se u nich ve stáří objevila Alzheimerova nemoc. Problémy s pamětí se u těchto pokusných tvorů začaly objevovat ve věku 18 až 19 měsíců, což odpovídá sedmdesátce u lidí. Pak vědci začali půlce myší přidávat do pitné vody kofein, zbytek dostával čistou vodu. U lidí by se odpovídají dávka činila 500 miligramů kofeinu, což odpovídá asi pěti šálkům kávy nebo čtrnácti šálkům čaje .
Po dvou měsících myši, které dostávaly kofein dopadly lépe v testech, které zjišťovaly schopnosti jejich paměti a dostali se na roveň stejně starým myším bez projevů demence. Naopak myši, které pily čistou vodu, dopadly v testech špatně.