Článek
Prvního, tehdy ještě samozřejmě černobílého Večerníčku, se děti dočkaly už v lednu 1965, dodnes vysílaná znělka se ale objevila až v září, se začátkem školního roku. Historie pohádek na dobrou noc se začala psát ještě o dva roky dříve, v roce 1963, kdy se začaly v neděli večer vysílat různé příběhy pod názvem Stříbrné zrcátko. Slavné byly například ty o robotu Emilovi.
Autorem kluka v papírové čepici, který na houpacím koni, v autě a na jednokolce pohádky přiváží, byl Radek Pilař. Znělka nebyla jeho jediným večerníčkovským příspěvkem, později nakreslil i oblíbený seriál O loupežníku Rumcajsovi. První černobílá řada vznikla už v roce 1967, další dvě už byly barevné; loni na jaře se pak na obrazovkách objevily i první díly digitálně obarvené. První večerníčky byly hrané
Za čtyři desetiletí přinesl Večerníček dětem přes tři stovky seriálů domácí i zahraniční produkce, většina z nich byla animovaná, ať už kreslená či loutková. Původní večerníčky přitom byly hrané a vyprávěné, kresleného se malí diváci dočkali až v říjnu 1967. Byly to dodnes populární Pohádky ovčí babičky o zlých vlcích a chytrém beránkovi, které namluvila Jiřina Bohdalová.
Její hlas děti znají i z řady dalších úspěšných večerníčků. Vyprávěla Křemílka s Vochomůrkou, Rákosníčka, Malou čarodějnici nebo skřítka Racochejla. Se známými herci jsou neodmyslitelně spjaté i další večerníčky. K Josefu Dvořákovi patří Maxipes Fík, králíci z klobouku Bob a Bobek nebo Příběhy včelích medvídků, příhody Macha a Šebestové si zase téměř nelze představit bez typického hlasu Petra Nárožného.
Makovou panenku z počátku 70. let namluvil Vlastimil Brodský, který se dětskému vysílání věnoval i v rozhlase, kde stvořil nezapomenutelného Hajaju; jen o pár let mladší je víla Amálka v podání Jiřího Hrzána. Už zmíněného Rumcajse nejprve mluvil Karel Höger, jeho úlohu pro třetí sérii převzal Eduard Cupák. Mezi nejslavnějšími večerníčky jsou ale i pohádky, kde se nemluví - Pat a Mat, Sazinek nebo O Krtkovi se obejdou téměř beze slov.
V anketách o nejpopulárnější Večerníčkovu pohádku se většinou objevují české seriály, na čelných místech bývá i jeden z mála hraných, Krkonošské pohádky s lakotným Trautenberkem. Podvečerní příběhy ale nejsou jen domácí, k nezapomenutelným zahraničním sériím patří třeba italské Co se děje v trávě, švýcarská série s tučňákem Pingu nebo britská Rodina Nessova - a samozřejmě ruská klasika Jen počkej, zajíci.