Článek
„Měla jsem obrovské štěstí, že jsme sem přijeli právě ve chvíli, kdy začal porod. Hledala jsem stádo a našla jsem koně uprostřed ohrady. Jedna z klisen ležela na zemi a už z ní koukala nožička. Pak během pouhých dvou minut vyšlo ven celé hříbě v plodových obalech,“ řekla Právu etoložka Martina Komárková.
Hříbě se podle ní snažilo od prvních okamžiků vyprostit se z plodových obalů a hned vzápětí se postavit na nohy. Jeho matka vedle něj odpočívala, občas ho olizovala. Během půl hodiny už hříbě začalo chodit po vlastních nohou a sát mateřské mléko. „Všechno šlo až neuvěřitelně hladce, bez jakýchkoli komplikací,“ uvedla etoložka. Nový přírůstek brzy přišly očichat i ostatní klisny ze stáda.
Divocí koně s hříbětem
Autoři projektu z organizace Česká krajina, kteří do oblasti Milovic a Benátek nad Jizerou přivezli divoké koně, pratury či zubry, aby spásali zdejší bujné traviny, a vědci, kteří zdejší stáda pozorují, očekávají během jara další přírůstky. „Tímhle porodem to odstartovalo, určitě brzy budou další. V podezření je ještě několik klisen, které jsou určitě také březí. Ale dlouho se to na nich nedá poznat. Dalo by se to vyšetřením zjistit, ale chceme všemu nechat volný průběh a do jejich života příliš nezasahovat,“ dodala Komárková.
Klisna s hříbětem
Před více než rokem se v Milovicích objevilo první stádo 14 divokých koní. Všechno byly samice, o pár týdnů později přijel i samec, který je otcem v neděli narozeného hříběte.
Ve stejné rezervaci nyní už žije také skupina šesti praturů. O pár kilometrů dál poblíž Benátek nad Jizerou jsou zubři a druhé stádo divokých koní. Společnost Česká krajina se jednak snaží o návrat původních velkých zvířat do přírody a také o to, aby tamní chráněná lokalita byla soběstačná a nezarůstaly ji náletové dřeviny a agresivní traviny. Právě na nich si velká zvířata pochutnávají nejvíc.