Keltský den v Provodově navštívily dva tisíce lidí. Vypilo se všechno

Po celém údolí se nesly zvuky řinčení kladiva i kovadliny, u skály Rýsova pak keltští bojovníci učili umění meče nejmenší návštěvníky slavností, které nad Provodovem trvaly až do nedělních ranních hodin.

„Vypilo se všechno, i sežralo. Ale byli jsme připravení a zásob měli dostatek. Po několika letech, kterým dominoval covid nebo špatné počasí, kdy chodilo kolem pěti set návštěvníků, jsme šťastní, že se lidé opět chtěli ve velkém pobavit a vrátili se. Proto to všichni děláme,“ přiblížil šéf Keltského dne Zdeněk Man.

Během sobotního odpoledne si lidé mohli užít procházky po okolních loukách a lesích, kde na ně na mnoha stanovištích čekaly ukázky keltských řemesel. Nechybělo lukostřelecké stanoviště a uprostřed lesů pak keltská hospoda, kterou otevřeli místní Keltové na jediný den v roce. Keltské ženy pak předvedly výrobu dobové obuvi a keltských oděvů, děti se mohly těšit na bojovníky a samozřejmě nechyběli druidové se svými lektvary.

Na své si přišli i tatínci, pro které především byla určena zastávka u keltských her. Vyhodit do vzduchu čtyřmetrovou kládu a zároveň ji před dopadem přetočit po ose o sto osmdesát stupňů byl oříšek pro mnohé. Jednodušší byl hod pětadvacetikilogramovým břemenem, při němž rekord Keltského dne stanovil Radim Nečekal ze Zahnášovic na Kroměřížsku, a to výkonem 8,52 metru.

„Původně jsem hodil necelých sedm metrů, ale když jsem pak na zpáteční cestě z vycházky viděl, že jsem byl překonaný nějakým Petrem Brzobohatým, tak jsem se zatnul a zkusil hodit víc. A vyšlo to. Keltský den je neskutečná akce,“ podotkl Nečekal.

Na provodovských lukách chystali svá stanoviště Keltové už týden před akcí. A celou neděli je pak čekal úklid a odmontování všech dřevěných staveb, které byly součástí třináctého ročníku stále oblíbenějších slavností, včetně rozsáhlého pódia stlučeného ze dřeva. Jen příprava pořadatelům zabrala stovky hodin práce, na které se podílejí ve svém volnu a bezplatně. Zdarma je Keltský den i pro lidi, vybírat vstupné pořadatelé odmítají.

„Chceme, aby se za námi dostal každý a užil si to veselí. Když to řeknu natvrdo, tak je fajn, když tu vidíme šťastné maminky samoživitelky, jak se smějí se svými dětmi a mohou zapomenout na svá trápení,“ podotkl Man.

„Líbila se nám ta naučná trasa i s ukázkami řemesel a života Keltů. Nechyběly nádherné výhledy do okolí. Naše malá Sára má tři roky, ale bylo vidět, jak si to tu užívá. Udělala si náramek, který teď nosí. Jen u keltských bojovníků se bála, vypadali velmi autenticky,“ poznamenala Klára Kolárová z Bohuslavic u Zlína.