Článek
V angličtině existuje aforismus „Fake it till you make it“. Tato slovní hříčka by se dala přeložit jako „předstírej, dokud to nezvládneš“ a znamená v podstatě to, že pokud člověk předstírá optimismus, sebedůvěru a spokojenost, nakonec se tyto kvality promítnou i do jeho reálného vnímání a chování.
Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, říká zase rčení české a studie vědců Kalifornské univerzity to potvrzuje. Ve svém pokusu totiž vědci pod vedením profesorky Sarrah Pressmanové vpíchli injekci s neškodným solným roztokem a snažili se zjistit, jak moc to bude bolet lidi, kteří se usmívají.
Na 231 účastníků bylo rozděleno do několika skupin: na ty, co mají mít neutrální výraz, co se mají šklebit, ty, co se mají usmívat pouze ústy, a pak na ty, kteří se usmívají „celým obličejem“ (při nefalšovaném úsměvu totiž pracují všechny obličejové svaly, kromě úst například ty kolem očí, používá se rovněž výraz Duchenneův úsměv podle francouzského neurologa Guilloma Duchennea).
Srovnání Duchenneova a obyčejného úsměvu. Hlavní rozdíl je vidět ve svalech okolo očí. To platí i u negativních emocí (vlevo).
Účastníkům byl měřen srdeční tep a další fyziologické známky stresu. Následně pak na stupnici od nuly ze sta museli hodnotit, jak velkou bolest při vpichu injekce cítili.
Napodobujeme šklebem úsměv nebo úsměvem škleb?
A výsledek? Nejlépe dopadla skupina usmívající se celým obličejem. Lidé z této skupiny hlásili průměrně o 40 procent méně bolesti než skupina s neutrálním výrazem. Těsně v závěsu skončili šklebící se lidé, které vpich bolel o 39 procent méně.
Lidé usmívající se pouze ústy skončili mezi neutrální skupinou a lidmi, kteří do grimasy zapojovali více svalů. Lidé s grimasou pak vykazovali nejnižší celkovou hladinu stresu, lidé s úsměvem pak nejnižší srdeční tep.
V případě Duchenneova úsměvu se vědci domnívají, že aktivace jistých obličejových svalů ovlivňuje mozek, který redukuje vnímání bolesti. Také by to odpovídalo tomu, že se v některých reakcích nepochopitelně smějeme.
Česko může naočkovat 6,9 milionu lidí, Blatný už má plán
Škleb pak podle hypotézy vědců působí na redukci bolesti přímějším způsobem prostřednictvím trojklanného nervu. Samotný mechanismus této obličejové zpětné vazby zůstává doposud neznámý.
Ačkoliv na toto téma vznikla řada studií, jedná se o první experimentální test, který zevrubněji popisuje souvztažnost mezi výrazem a pocitem bolesti. Škleb i úsměv mají podobný vliv. „Jestli se ale během bolesti šklebíme, protože je to podobné úsměvu, který nás uklidňuje, nebo se během stresu smějeme, protože je to podobné šklebení, vyžaduje další zkoumání,“ uvádí vědci.