Když nemáte hlad, nechoďte sem, odhání restauratér hosty. Vadí mu, že lidé málo utrácejí

Objednávky, útraty a zejména výše spropitného je na sociálních sítích v posledních měsících téma, které se řeší především v americkém prostředí. Ale představuje to problém také pro přinejmenším jednoho britského restauratéra.

Hugh Corcoran je jedním ze tří spoluzakladatelů na konci října otevřené restaurace The Yellow Bittern na severu Londýna. Dalšími dvěma jsou knihkupec Oisin Davies a redaktorka časopisu Luncheon Frances von Hofmannsthalová. Ale je to právě Hugh Corcoran, který se na každodenním provozu coby šéfkuchař podílí nejvíce.

The Yellow Bittern není žádná velká restaurace, jde o britsko-irský koncept, jenž podle deníku The Telegraph poskytuje pouze osmnáct míst, otevřeno má jen ve všední dny, platit tam lze výhradně v hotovosti a rezervaci lze vyřídit pouze telefonicky nebo prostřednictvím pohlednice.

Již to naznačuje, že podnik míří hodně vysoko, protože systém rezervací pomocí pohlednic je spojován především s jednou z nejúspěšnějších a nejvyhledávanějších restaurací na světě The Lost Kitchen, kterou provozuje vyhlášená americká kuchařka Erin Frenchová. A jelikož stejně jako každá restaurace na světě má i tento podnik v americkém státě Maine omezenou kapacitu, z pohlednic se ještě losuje.

Jenže v případě The Yellow Bittern prvotní zájem hostů zjevně nenaplnil předpoklady a chodí jich méně, než se původně očekávalo. To jistě přispělo i k frustraci Hugha Corcorana, jenž se do hostů pustil na sociálních sítích a vyčetl jim, že si málo objednávají, tedy jinými slovy málo utrácejí.

„Nyní je zřejmě zcela normální rezervovat si stůl pro čtyři a pak si objednat jen jeden předkrm, dvě hlavní jídla a k tomu vodu z kohoutku,“ dal průchod svému zklamání. K tomu dodal, že restaurace nejsou veřejné lavičky a chodí se tam proto, aby se tam utratily peníze.

„Kdysi v restauracích platila nějaká etiketa. Třeba že když jste si zarezervovali stůl v hezké restauraci, museli jste si objednat přinejmenším hlavní chod (případně i předkrm a dezert) a vypít víno, aby vůbec stálo za to váš stůl obsluhovat,“ pokračoval rozmrzelý Corcoran.

Své budoucí zákazníky tak vyzval, že si v jeho podniku mají alespoň správně objednat a dát si víno, aby tím „ospravedlnili svou přítomnost v místnosti“. Svou lamentaci pak zakončil tím, že pokud nějakým čtyřem lidem stačí k obědu talíř ředkviček, měli by se poohlédnout jinde.

Dá se pochopit, že ne zcela ideální start Hugha Corcorana dost rozladil a v emocích se na sociálních sítích vyjádřil ostřeji, než by bylo vhodné, ale jeho rozpoložení jej nepřešlo ani později, když jej kontaktoval web The Guardian.

„Všude je nějaká etiketa. V kině se nemluví a do restaurace se chodí, když se člověk chce najíst. Takže pokud nemáte hlad, tak k nám nechoďte,“ uvedl očividně stále značně rozohněný šéfkuchař.