Článek
„Domluvili jsme se se stávajícím správcem objektu na tom, že zpřístupníme poprvé některé dosud nepřístupné části historického areálu. V tuto chvíli se jedná zejména o prostory bývalé vojenské kuchyně a jídelny,“ uvedl Matěj Velek z organizace Pražské centrum, která má část objektu ve výpůjčce.
Zajímavosti pro expozice získávali přímo u pamětníků, kteří v kasárnech sloužili. „Vím o jedné specifické vzpomínce, kdy jeden pán vyprávěl, že v kuchyni sloužil a jednou mu zbylo nějaké jídlo, za což předpokládal, že bude odměněný. Ale on za to byl potrestaný týdnem na samotce, protože tím šidil vojáky a tím pádem šidil socialistický stát,“ přiblížil Velek jednu ze vzpomínek, které sesbíral tým dvou antropoložek.
Na poměry kasáren se přitom jednalo o velmi malou kuchyň. Nehledě na počasí tak vojáci museli stát dlouhé fronty až na nádvoří. Jedna z mála věcí, které se v kuchyni dodnes dochovaly, je i pozůstalost nezaměnitelné vojenské stravy. „Člověk tam velmi intenzivně cítí, že univerzální hnědá omáčka tam doslova ještě stříká ze zdí, a je to opravdu místo, kde na člověka dýchne nostalgie školních jídelen,“ dodal Velek.
Návštěvníci mohli kromě kuchyně a jídelny navštívit i první patro Staré budovy, které kromě ubytovacích prostor sloužilo také jako vojenská nemocnice s vojenskou kaplí.
„Na polovině jednoho patra je stále položený slivenecký mramor. Dlažba je půvabná svojí mozaikou a zároveň tím, jak je v různých místech prošlapaná,“ řekl Novinkám Velek. Naopak interiér původní vojenské kaple se nedochoval, komunisté nechali v tomto místě postavit vzduchotechniku. „Ta sytila čerstvým vzduchem bývalou vojenskou nemocnici, takže z té původní výzdoby kaple se nedochovalo vůbec nic,“ zmínil Velek.
Jednají o prodloužení výpůjčky
Jak dlouho ještě budou kasárna sloužit kulturním a společenským účelům, Velek netuší. S Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových mají smlouvu na zapůjčení části kasáren do března 2020. V oživování prostor by však chtěl tým kolem Veleka pokračovat. Už jen proto, že veřejnost má o prohlídky zájem, takže by je produkce ráda zopakovala.
„Pevně doufáme, že jednání, která v tuto chvíli vedeme, povedou k tomu, že nám úřad tuhle stávající smlouvu prodlouží tak, abychom mohli ve své činnosti pokračovat a v ideálním případě ji i rozšířit,“ uvedl Velek s tím, že i pro stát se jedná o výhodnou spolupráci, protože na spravování kasáren tím ušetří.
Úřad nicméně podle informací ČTK jedná o tom, že areál prodá ve veřejné dražbě. Nejprve ho však má nabídnout k využití organizačním složkám státu. Pražský magistrát, který se o budovu také zajímal, však například už dříve uvedl, že pro jeho zaměstnance je nevyhovující a nehospodárná.
Kulturní a sociální centrum Kasárna Karlín v areálu působí už od roku 2017, kdy ke dvoustému výročí založení Karlína objekt poprvé zpřístupnili veřejnosti. Historie kasáren sahá do 40. let 19. století. Za Rakouska-Uherska nesla název Ferdinandova kasárna, po roce 1918 se přejmenovala na Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova. Pro vojenské účely byla využívána až do roku 2008.