Článek
Déle než sto let se vědci domnívali, že centrální pískovcový balvan Stonehenge - dlouho nazývaný „oltářní kámen“ - pochází z relativně blízkého Walesu. Loňská studie však ukázala, že neodpovídá geologii tamních pískovcových útvarů a v současnosti se tedy má za to, že balvan pochází ze zhruba 760 kilometrů vzdálené lokality ve Skotsku.
Zatím není jasné, jak se obrovský kámen na své místo dostal, tedy zda byl většinu cesty vezen po vodě nebo po souši, píše agentura AP s odvoláním na studii zveřejněnou v odborném časopise Nature. „Je překvapivé, že pochází z takové dálky,“ míní archeoložka Susan Greaneyová z britské Exeterské univerzity.
Pro svůj aktuální výzkum nemohli experti na místě odebrat vzorky horniny, a tak místo toho analyzovali minerály v částech horniny, které byly nasbírány při dřívějších vykopávkách, z nichž některé se datují až do 40. let 19. století. Shodu nakonec našli v pískovcových útvarech v severovýchodním Skotsku, což je oblast, která zahrnuje i Orknejské ostrovy.
Klimatičtí extremisté posprejovali Stonehenge oranžovou barvou
„Tento geologický ‚otisk prstu‘ se neopakuje v žádné jiné oblasti sedimentů ve Velké Británii,“ uvedl geolog z Aberystwythské univerzity Nick Pearce, který je jedním ze spoluautorů studie.
Podle Greaneyové, která se na studii nepodílela, náročná logistika přesunu balvanu na tak velkou vzdálenost ukazuje vysokou úroveň koordinace a kulturního propojení mezi těmito dvěma oblastmi starověké Británie.
Stonehenge byl postaven přibližně před 5000 lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí včetně Walesu. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“. Dávný účel oltářního kamene, který leží naplocho v srdci Stonehenge a nyní je pod jinými kameny, však nadále zůstává záhadou.
KRÁTCE: Magický okamžik přilákal 15 tisíc lidí, opakuje se jednou za rok
