Jsme zloději, ale máme srdce. Postižené italské dívce vrátili ukradeného psa, na něhož je fixovaná

Rodina pana Rosaria si jeden zářijový sobotní večer vyšla na procházku, ale nechala v domě německého špice jménem Maui. Když se rodiče i s dcerou Miriam, postiženou vážnou genetickou chorobou, vrátili, našli dům vypleněný.

Peníze a šperky za desetitisíce eur byly pryč a s nimi i Maui. Násilně otevřené francouzské okno skýtalo jasné vysvětlení, co se v domě odehrálo. Navíc byla poškozená plošina, která postižené dívce usnadňovala pohyb mimo dům.

Dvanáctiletá Miriam trpící spinální svalovou atrofií nebyla k utišení, pejsek pro ni představoval nenahraditelného životního společníka. Pan Rosario proto trýznivý příběh své dcery zveřejnil a v televizi i na sociálních sítích vyzval zloděje, aby vrátili aspoň Mauiho.

„Nezajímají mě ukradené věci, ale apeluji na lupiče, kteří ukradli psa mé dcery, aby se ponořili do svých srdcí a hledali kousek svědomí. Prosím vás, ať je to kdokoli, vraťte jej,“ prosil pachatele podle listu Il Quotidiano.

„Moje dítě je zoufalé, což jeho stav zhoršuje. Pro nás (rodiče) je to jako ztráta syna, pro ni jako ztráta bratra,“ dodal pan Rosario se slzami v očích.

Jeho emocionální výzva vyvolala velkou vlnu solidarity po celé Itálii. Projevy soucitu se jen hrnuly, ale pachatelé se dlouho neozývali. Nešťastní rodiče mezitím pátrali v okolí města a poptávali se i v nedalekém „nomádském“ táboře, napsal citovaný deník.

Obrat nastal až jednoho večera, když pan Rosario obdržel anonymní telefonát. Hlas na druhé straně pomyslného drátu mu sdělil, že pes je přivázaný u branky domu.

„Řekli s cizím přízvukem ‚nechali jsme psa před domem, vracíme jej kvůli dítěti‘. A pak ještě dodali ‚jsme zloději, ale máme srdce‘,“ potvrdil pan Rosario. Maui byl skutečně u domu a Miriam jej zase mohla obejmout.

„Celá Itálie se pohnula. Děkuji vám z celého srdce,“ reagoval otec rodiny. „Miriam opět pláče, ale jsou to slzy štěstí,“ dodal.

Reakce na příběh postižené dívky a devítiletého psa byly na sociálních sítích různé. Někteří hovořili o soucitů pachatelů či „polepšených zlodějích“. „V každém je i něco dobrého,“ napsal jeden diskutující.

„Přeji Miriam a Mauimu hodně krásných let. A lupičům dobré, ale legální příjmy,“ přidal se jiný. Podle dalšího účastníka diskuse pachatelé bez ohledu na vrácení psa „pořád zůstávají zloději“.

Pochybnosti neskrýval ani deník Corriere della Sera. „Kdo ví, zda otcova výzva zloděje skutečně zasáhla do srdce, nebo jestli dostali strach, aby je policie nevypátrala, když pes má mikročip,“ napsal list.