Článek
Babirusy patří do čeledi prasatovitých a v přírodě obývají tropické deštné lesy indonéského ostrova Sulawesi (dříve Celebes) a několika menších okolních ostrůvků.
„Samci mají v horní i dolní čelisti hákovité špičáky, které se jim stáčí nad hlavou. Slouží jim na ozdobu a k vzájemnému imponování. Díky nim dostalo zvíře i pojmenování, protože místním domorodcům připomínaly parohy,“ popsala mluvčí zahrady Simona Kubičková.
Výraz babirusa je složeninou. „V indonéštině znamená slovo babi prase a rusa jelen, v překladu jde tedy o prasojelena,“ doplnila.
Vyčnívající špičáky se jeví jako dost nepraktické. Případné poranění čelisti může stále rostoucí zub nasměrovat tak, že dojde k jeho prorůstání lebkou.
Pokud se tedy samci odhodlají k zápasu, volí k němu přední končetiny a svoji ozdobu si chrání.
Nahradil uhynulého předchůdce
Dvouletý samec, který přicestoval do horácké metropole z německé Opel Zoo, nahradil dlouhodobě nemocného předchůdce, který se letos v červnu odebral do věčných lovišť.
Jihlavská zoo chová babirusy od roku 2001, nový přírůstek doplní skupinu tří samic, z nichž jedna je zdejší odchovankyní. „Doufáme, že si u nás rychle zvykne a my se dočkáme dalšího odchovu,“ uvedla mluvčí.
Babirusy jsou všežravci, žijí v malých skupinách do deseti jedinců. Na rozdíl od ostatních prasat se velice pomalu rozmnožují, protože samice, které mají na břiše pouze dva struky, rodí jen jedno, vzácně dvě mláďata. Ta jsou na rozdíl od lysých rodičů porostlá srstí a oproti jiným druhům prasat samostatnější a vyvinutější. Aktivní expozice pitoreskních živočichů patří mezi návštěvnické taháky.
Ze Skotska míří do jihlavské zoo ohrožená prasata
