Článek
Skladatel se na zadání důkladně připravil - navštívil vykopávky neandrtálského sídliště, prostudoval neandrtálské artefakty v řadě muzejních expozic a přečetl odborné publikace o hlasových projevech našich někdejších bratranců.
„Neandrtálci měli v podstatě stejně velký mozek jako my,“ připomenul Thorne. „Jestliže u nás většina mozku slouží řeči, proč by to u nich mělo být o tolik jiné? Zřejmě měli i svou řeč, i když musela být jiná.“
Rekonstrukce fosilních nálezů prokázaly, že mluvidla neandrtálců byla k vydávání artikulovaných zvuků dostatečně uzpůsobena, a loni na jaře se dokonce podařilo z uměle vytvořených „neandrtálských“ hlasivek vyloudit zvuk - zněl jako hrdelní samohláska e.
Mluvili? Tak i zpívali...
„Každá kultura má svou řeč i hudbu, takže jestliže mluvili, museli i zpívat,“ dovozuje jazzman.
„Jsme nesmírně vynalézaví a to určitě byli i oni - kdo chce tvrdit, že hudba není právě jejich vynález?“ Thorne připomíná mechanismus, jak se děti učí mluvit - v prvním období pouze kopírují melodii hlasu a slov, teprve potom jednotlivé zvuky přiřazují pojmům.
O Thornovu skladbu údajně projevilo zájem i slavné Britské muzeum. V následujících měsících hodlá hudebník sestavit „kapelu“, jež by za doprovodu autentických nástrujů s jeho skladbou podnikla turné po jihozápadní Británii. Ukázku jeho hudby si můžete poslechnout na stránkách BBC zde.