Hlavní obsah

Japonská sonda dostihla asteroid

Právo, Alexandr Petrželka

Pouhých dvacet kilometrů nad povrchem asteroidu Itakawa mezi Marsem a Jupiterem se od středy vznáší japonská sonda Hajabusa (japonsky sokol). Chystá se odebrat třígramový vzorek z jeho povrchu a dopravit jej na Zemi. Po vzorcích Měsíce půjde o druhou "zásilku" mimozemského materiálu a první z doby vzniku sluneční soustavy.

Článek

Až do listopadu má sonda studovat asi půlkilometrovou planetku, její tvar, magnetismus, strukturu, chemické složení, rotaci a další vlastnosti. Poté na povrch asteroidu vypustí výsadkový modul Minerva, který měkce přistane a ze tří různých míst sebere po jednom gramu podpovrchové hmoty. Podle předpokladů asteroid tvoří původní nezměněný materiál z počátečního období formování planet před 4,6 miliardy let. V červnu 2007 má pouzdro z Minervy se vzorky dopadnout na padácích na Zemi.

Sokol je vybaven běžným motorem na chemický pohon a novým experimentálním zařízením pracujícím na bázi iontů. Právě zkoušky tohoto výkonného iontového motoru jsou druhým hlavním úkolem mise.

Itakawa patří k menším asteroidům s nepravidelným tvarem, připomínajícím protáhlý brambor nebo hrbolatou fazoli. Už první snímky z blízkosti ukazují rozdíly mezi strukturou jeho hor a rovin. Vědci z japonského Institutu vesmíru a astronautiky (Isas) doufají, že údaje osvětlí příčiny tvaru asteroidů podobného typu. Asteroid by rovněž mohl jednou zkřížit dráhu Země.

Po střelbě na kometu se čeká nečekané

Údaje z planetky a zejména vzorky, jež má Minerva dopravit na Zemi, však mohou připravit astronomům velká překvapení. To se stalo letos v červenci při ostřelování jádra komety Tempel-1 americkou sondou Deep Impact, kdy vypálený projektil při dopadu na domněle pevné těleso zvířil množství jemného prachu, plynu a ledové tříště.

Další šok následoval po dešifrování snímků orbitálního teleskopu Spitzer, který náraz sledoval v infračerveném světle. "Jádro komety obsahovalo kromě očekávané pevné hmoty a ledu také hlínu a uhlovodany," uvedl na nedávné konferenci Carey Lisse z univerzity Johnse Hopkinse. Ke vzniku těchto látek je podle všeobecného přesvědčení nezbytná voda v kapalném stavu. Podle toho lze tedy usoudit, že zárodečný materiál sluneční soustavy byl máslovité struktury.

"Šlo o hmotu neuvěřitelně jemnou a nestálou," uvedl Mike A'Hear z týmu Deep Impact, "něco jako čerstvý prašan." To vrhá nové světlo jak na teorie o formování planet, tak i na názor, že komety jsou nositeli materiálu, jenž měl na Zemi odstartovat procesy vedoucí ke vzniku života.

Související témata:

Výběr článků

Načítám