Článek
Záběry, které přinesla agentura Reuters, zachycují hodinu usmívání na jedné z uměleckých univerzit v Tokiu. Vede ji Keiko Kawanová, majitelka školy Egaioku, která správný úsměv vyučuje. Tato instituce existuje již od roku 2017, ale v posledních měsících zaznamenala prudký nárůst zájmu, a to nejen ze strany mladých lidí.
„Když jste dlouho sami doma, nemáte potřebu vyjadřovat se obličejem,“ vysvětluje Kawanová, proč se Japonci zapomněli usmívat. Mimické svaly pak zůstávaly v nečinnosti i pod dlouho povinnými rouškami. Ty se sice v Japonsku na ulicích nebo v hromadné dopravě hojně nosily již dříve, ale v časech pandemie se staly nezbytnou normou. A Japonci si na ně tak zvykli, že je neodložili ani po odvolání všech pandemických nařízení.
Důležitější, než se zdá
Učit se usmívat sice zní jako zbohatlický výstřelek, ale v japonské společnosti je to velmi zásadní téma. Ve vysoce konkurenčním prostředí je správný úsměv důležitý jak pro absolventy škol, kteří na pohovorech hledají práci, tak například pro manažery, obchodníky a další profese.
Keiko Kawanová vyvinula výukový systém, který nazvala Hollywood Style Smiling Technique, jenž opatřila i obchodní známkou. Jeho součástí jsou různé metody, jak dosáhnout například takového úsměvu, který odhalí právě osm horních zubů. Jedna hodinová soukromá lekce u ní stojí 7700 jenů (necelých 1300 korun).
Studenti nemusejí mít o dosažené výsledky žádné obavy. K dispozici totiž mají i speciální software, jenž kvalitu jejich úsměvu zhodnotí na škále 0–100 bodů. „Cokoliv nad 80 bodů je dobrý úsměv,“ přiblížila zkušená instruktorka Kawanová a dodala, že usměvavá tvář znamená životní štěstí.