Článek
Gabrielu Knapovou na vozíček před 17 lety upoutala nehoda na motorce. „Upoutala“ je však v jejím případě nepřesný výraz – Gabriela totiž navzdory svému handicapu jezdí na koni, na vodní lyži a na bobové dráze. Říká o sobě, že adrenalin potřebuje k životu. I proto se začala věnovat také létání ve větrném tunelu.
„Létání mi přináší nádherné pocity svobody. Jsem po něm vysmátá, mám dobrou náladu. Velikým bonusem je i to, že na tělo působí pozitivně, vlastně jako rehabilitace,“ popisuje Gabriela. „V tom tunelu se zapojí úplně všechny svaly, které na těle máte. Mám občas pocit, jako bych let řídila i ušima. I sval, který má jen zbytkovou sílu a v normálním životě se ani neprojeví, se v tunelu zapojí, pracuje a posiluje se,“ líčí.
Spolu s dalšími dvěma handicapovanými účastníky se Gabriela letos poprvé proletěla v rámci Mistrovství České republiky v indoor skydivingu a ze své kategorie si odnesla první místo.
MČR v indoor skydivingu se letos konalo poosmé a zúčastnilo se ho rekordních 45 týmů, které soutěžily ve čtyřech disciplínách. Kromě skupinových formací a dynamických disciplín letos nově přibyly již zmiňované DEMO disciplíny v kategorii handicapovaných a v kategorii dětí.
Úkolem soutěžících je letět po určité dráze nebo předvést konkrétní sestavu v prostoru, kde fouká vítr rychlostí až 270 kilometrů v hodině.
„Každý minimální pohyb v tunelu způsobí změnu směru. To, že je člověk sportovec, ještě neznamená, že mu skydiving půjde. Používají se při něm úplně jiné svaly než při jiných sportech a zapojují se i vnitřní svaly,“ říká organizátorka MČR v indoor skydivingu Eva Turková, která je zároveň bývalou členkou české reprezentace v létání ve větrném tunelu.
Větrný tunel původně vznikl jako trenažer pro parašutisty, aby své sestavy mohli cvičit i v zimních měsících. Postupem času se ale létání v tunelu stalo populární aktivitou i pro lidi, kteří z letadla neskáčou. V roce 2014 byl indoor skydiving uznán za oficiální sport a zařazen pod mezinárodní federaci FAI. Od té doby také letci mohou měřit síly na oficiálních soutěžích.
„Ve světovém srovnání jsou na tom Češi se skydivingem dobře,“ pochvaluje si Eva Turková, „byli u zrodu tunelového létání. Spousta našich bývalých instruktorů byla u zrodu jednotlivých disciplín a podílela se i na formování jejich pravidel. Češi se na světových soutěžích pravidelně objevují na stupních vítězů.“
Lidí, kteří o skydiving projevují zájem, je podle Evy Turkové víc a víc. „Zkusí si to jako jednorázový zážitek, pak je to nadchne a vrací se k nám,“ říká.