Hlavní obsah

Irský obr nenajde klid ani po 240 letech. Muzeum ho odmítá pohřbít

Ir Charles Byrne měřil 231 centimetrů a zemřel v roce 1783. Před smrtí měl dvě přání: aby jeho ostatky nebyly vystaveny a aby byl pohřben do moře. Londýnské muzeum sice jeho kostru stáhlo z veřejně přístupné expozice, ale bude ji nadále používat k výzkumným účelům.

Foto: Profimedia.cz

Hunterovo muzeum v Londýně, vzadu je vidět kostra Charlese Byrnea.

Článek

Charles Byrne se narodil v roce 1761 v hrabství Londonderry na území dnešního Severního Irska. Trpěl takzvaným gigantismem, tedy nadměrným růstem, který byl způsoben nádorem na hypofýze.

Ještě před dvacítkou se vydal za štěstím do Británie, kde se okamžitě stal senzací. Traduje se historka, že při své výšce 231 centimetrů si tehdy například mohl zapalovat dýmku z pouličních lamp.

Ale nakonec štěstí a klid nenašel dodnes. Zemřel již ve dvaadvaceti letech v roce 1783 a dosud nebylo splněno jeho poslední přání. Chtěl být totiž pohřben do moře a velmi si zakládal také na tom, aby jeho tělo nebylo po smrti nikde vystaveno. V té době se tak totiž nezřídka nakládalo s různými zločinci.

Byrne tedy poprosil přátele, aby jeho tělo uložili do olověné rakve a pohřbili do moře u anglického města Margate na jihovýchodě Anglie. Ale cestou na pohřeb se těla zmocnil významný lékař a chirurg John Hunter, který Byrneovy přátele údajně podplatil.

O čtyři roky později se tak Byrneova kostra objevila v Hunterově soukromé sbírce a později byla dokonce vystavena v londýnském muzeu, které po slavném lékaři nese jméno. Tam byla vystavena více než dvě stě let.

Kostru Charlese Byrnea si v roce 1962 se zájmem prohlédla i královna Alžběta II.

Když se v roce 2017 Hunterovo muzeum zavřelo, aby prošlo zevrubnou rekonstrukcí, začaly sílit hlasy, že by se Charles Byrne měl konečně dočkat zaslouženého odpočinku. Ale k tomu v nejbližší době nedojde.

Co není psáno, neplatí

Muzeum se znovu otevře letos v březnu a podle prohlášení Královské akademie chirurgů, která jej provozuje, tam sice Byrneovu kostru návštěvníci již neuvidí, ale ta se pouze přesunula do „zákulisí“, kde bude sloužit lékařským výzkumům.

Stažení kostry z veřejné expozice akademie zdůvodňuje tím, že jde o velmi citlivou záležitost, a zároveň uznává, že John Hunter a další lékaři na konci 18. století získávali vzorky způsoby, které dnes nemůžeme považovat za etické.

Ale pohřbít kostru akademici odmítají, protože podle nich neexistují žádné písemné důkazy, že si to Charles Byrne skutečně přál.

Lovci duchů v lese objevili lidskou kostru. Proboha, proč na to saháte? kritizují je

Koktejl

Výběr článků

Načítám