Článek
Výzkum zveřejněný v akademickém žurnále Royal Society Open Science byl proveden na základě matematické analýzy elektrických impulzů, které houby posílají.
Na základě dřívějších výzkumů už víme, že tyto impulzy mezi houbami putují prostřednictvím dlouhých podzemních vláknitých struktur zvaných hyfy – tento proces je podobný lidské komunikaci pomocí neuronů.
Adamatzky zkoumal čtyři druhy hub – penízovku sametonohou, klanolístku obecnou, housenici červenou a Omphalotus nidiformis – hlívovník známý též jako „houba duchů”, do jejichž substrátů vložil drobné elektrody a sledoval elektrickou aktivitu.
Dle výsledků jeho studie se elektrické signály hub shlukují do řetězců, jež z matematického pohledu svojí délkou připomínají slova v lidské řeči a odpovídají komunikaci až o 50 slovech. Nejsložitější komunikaci z testovaných hub měla klanolístka obecná, která roste na rozkládajícím se dřevě.
K čemu jim komunikace slouží?
Podle Adamatzkyho mohou vlny elektrických aktivit houbám sloužit k zachování celistvosti – v tomto případě je připodobňuje k vytí vlků, které pomáhá udržovat smečku zvířat pohromadě. Stejně tak ale podle něj může jít o hlášení nově objevených zdrojů důležitých látek v přírodě.
Antidepresiva by šlo nahradit lysohlávkami, naznačila studie
„Existuje také další možnost – neříkají nic. Rozrůstající se špičky podhoubí jsou elektricky nabité, a tak když procházejí dvojicí elektrod, je zkrátka zaznamenán nárůst rozdílu potenciálů,” vysvětlil Adamatzky deníku The Guardian další teorii a dodal, že ať už tyto signály představují cokoliv, nezdá se, že by byly náhodné.