Článek
Hodiny byly poprvé představeny v roce 1947 a od té doby nikdy nebyly k půlnoci tak blízko jako nyní. Bázlivé povahy může alespoň trochu uklidnit skutečnost, že v případě příznivého vývoje v dalších letech lze ručičku na hodinách i vrátit.
Nejsilnějším faktorem, který posun hodin ovlivnil, je již téměř tři roky trvající válka na Ukrajině, respektive hrozby Ruska, že by v tomto konfliktu mohlo použít jaderné zbraně. Agresor zároveň nedávno upravil svou jadernou doktrínu a oznámil, že v současné podobě nehodlá prodloužit smlouvu o omezení strategických zbraní, včetně jaderných, kterou uzavřel se Spojenými státy a jejíž platnost vyprší příští rok.
Problematická je i současná situace na Blízkém východě. A vědci jsou také znepokojeni spoluprací zemí, jako je Severní Korea, Rusko a Čína, při rozvoji jaderných programů.
O zániku lidstva mluvme už nyní, vyzývá americký vědec
Velké nebezpečí pak podle vědců představuje i prudký rozvoj umělé inteligence, která by mohla být v budoucnu zneužita právě třeba i v oblasti jaderných zbraní, informovala agentura Reuters.
Podle Daniela Holze, předsedy vědecké a bezpečnostní rady Bulletinu, se pokroky v umělé inteligenci začínají znepokojivě projevovat na bojišti již dnes. A zmínil také dopady umělé inteligence na šíření dezinformací.
Vědci při posunu hodin vzali v úvahu i klimatické změny, které mimo jiné vedou ke stále častějším extrémním jevům, jako jsou bouře nebo rozsáhlé požáry. A připomněli, že loňský rok byl tím nejteplejším od doby, kdy se tento parametr začal sledovat.
Došlo sice k velkému rozvoji na poli větrné a sluneční energie, ale podle Daniela Holze je to stále málo a svět musí učinit mnohem více, aby se v souvislosti se změnou klimatu podařilo zabránit tomu nejhoršímu.
Armagedon nenastane, předpovídá šéf ukrajinské rozvědky
