Hledač pokladů je už pět let ve vězení. Odmítá říct, kam se poděly zlaťáky

Celý příběh začíná potopením lodi SS Central America v roce 1857. Ta za právě probíhající zlaté horečky převážela kromě 578 lidí i 14 tun zlata. Loď se potopila 9. září v silném hurikánu u pobřeží Severní Karolíny. Zachránit se dokázalo pouze 153 lidí, na dně oceánu skončilo i všechno zlato.

To mělo hodnotu 8 milionů tehdejších dolarů, ekvivalent dnešních 550 milionů dolarů (11,8 miliardy korun). Ztráta takového množství zlata vyvolala paniku, která vešla do ekonomických dějin USA jako Panika roku 1857. Ta odstartovala rozsáhlou finanční krizi, první, která se kvůli vynálezu telegrafu šířila napříč celými Spojenými státy neuvěřitelnou rychlostí.

Potopená loď s mnoha tunami zlata na palubě se stala snem řady hledačů pokladů na celém světě. V roce 1988 vstupuje do hry právě výzkumník Tommy Thompson. Dává dohromady výpravu, celkem 161 investorů jeho průzkum zainvestuje částkou 12,7 milionu dolarů (273 milionů korun).

Dne 11. září 1988 hlásí Thompson úspěch. Podařilo se mu nalézt vrak lodi a vyzvednout tři tuny zlata. V roce 2000 Thompson prodal zlaté pruty, mince a další poklady za celkovou částku 52 milionů dolarů (1,1 miliardy korun).

Jenže investoři neviděli z této částky vůbec nic, což vedlo k právním tahanicím, které vyvrcholily v soudním jednání roce 2013. Toho se měl Thompson zúčastnit, ovšem místo toho se po něm i jeho asistentce a dlouholeté přítelkyni Alison Antekeierové slehla zem. Následně byl vydán zatykač a v roce 2015 byli Thompson i s přítelkyní zatčeni v jednom z hotelů na Floridě.

Ještě téhož roku se Thompson se soudcem i právními zástupci investorů dohodl, že poskytne údaje o tom, kde se nachází zhruba 500 zlatých mincí v hodnotě 2 až 4 milionů dolarů (až 85 milionů korun). Zároveň mu soud přikázal, že musí investorům asistovat při získání těchto mincí.

Jenže následně Thompson názor změnil, a když před soudem odmítl poněkolikáté, soudce Marbley ho odsoudil za pohrdání soudem a nařídil, že do doby, než začne spolupracovat, zůstane Thompson ve vězení. K tomu mu nařídil pokutu ve výši 1000 dolarů (zhruba 21 500 korun) denně.

Americké federální zákony znají pojem „vzpurný svědek“ a umožňují člověka, který bez zvláštních důvodů odmítne spolupracovat se soudem, poslat do vězení až na 18 měsíců.

Když tato doba uplynula, právě na toto omezení se Thomspon odvolával. Jenže soudy jeho odvolání zamítly s odůvodněním, že Thomsponovo uvěznění je na základě širších obvinění. Thompson totiž měl nejenom poskytnout informace (na jejichž neposkytnutí se vztahuje pojem vzpurného svědka), ale přímo se podílet na nalezení mincí.

Thompson tak stále zůstává za mřížemi. Tvrdí, že trpí zvláštním typem únavového syndromu, který mu poškozuje krátkodobou paměť. Státní zástupce to považuje za absurdní. „Zvládl si patentovat nový typ průzkumné ponorky, ale nepamatuje si, kam dal zlato,“ uvedl zástupce.

Naposledy Thompson stanul před soudcem Marbleym letos na konci října. „Pane Thompsone, jste připraven odpovědět na tu klíčovou otázku, kde se nachází zlato?“ zeptal se soudce. Thompson odpověděl jako již několikrát předtím. „Vaše ctihodnosti, nevím, jestli jsme touhle cestou šli už předtím, ale nemám tušení, kde se zlato nachází,“ prohlásil hledač pokladů. „Cítím se, jako kdyby mi chyběly klíče k vlastní svobodě,“ dodal ještě.

S těmito slovy se opět vrátil za mříže. Strávil za nimi už 1700 dní a na pokutách dluží téměř 1,8 milionu dolarů (38,7 milionu korun). Investoři stále hledají své peníze za poklad a tvrdí, že Thompson může z uvěznění vinit pouze sebe. „Kdyby jednoduše souhlasil s dohodou a spolupracoval, jak slíbil, už by byl z vězení venku,“ uvedl právník investorů.