Hlavní obsah

Hledá se jméno pro pravěkou dívku z Mladečských jeskyní

Mladeč

Jeskyňáři vyhlásili anketu, z níž by mělo vzejít pojmenování přibližně sedmnáctileté dívky, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala v Mladečských jeskyních u Litovle na Olomoucku. Jak pravděpodobně vypadala, se již předloni podařilo zjistit českým a brazilským vědcům pomocí digitální rekonstrukce lebky.

Foto: archiv SJČR, Novinky

Pravděpodobná podoba pravěké dívky

Článek

Nyní by ale mohla mít i „jméno“ či přezdívku. „Například známý ledovcový muž z Tyrol dostal podle místa nálezu přezdívku Ötzi. Přišlo nám líto, že naše sličná předchůdkyně je taková anonymní. Tak jsme uvítali nápad mladečských radních, že by bylo dobré uspořádat anketu mezi veřejností o dívčino jméno,“ sdělil Novinkám spoluautor výzkumu rekonstrukce dívčiny tváře Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR.

Lidé mohou návrhy na přezdívku či jméno dívky zasílat do 30. dubna na e-mail mladec@caves.cz, případně psát na facebook.com/mladecskejeskyne. „Spolu s mladečskou radnicí vybereme nejlepších pět až deset návrhů, o kterých by následně veřejnost hlasovala v anketě na webu mladecske.caves.cz,“ konstatoval vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček.

Jedna z nejstarších v Evropě

Lebku objevil v roce 1881 v Mladečských jeskyních u Litovle rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. „Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku dívky, která zemřela zhruba v 17 letech před 31 tisíci lety. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ uvedl již dříve Drbal. Ten se na výzkumu podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.

Foto: archiv SJČR, Novinky

Fáze forenzní aproximace obličeje mladé ženy.

První lidé žili v Evropě před 1,4 milionem let na území dnešní Ukrajiny

Věda a školy

Originál Szombathyho nálezu je uložen ve vídeňském Přírodovědném muzeu. To v roce 2021 zpřístupnilo jeho interaktivní online verzi. Ta inspirovala české a brazilské vědce k projektu, který měl odhalit pravděpodobnou podobu dívky z období označovaného jako aurignacien (41 000 až 29 000 let př. n. l.).

Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů. Do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí.

Foto: archiv SJČR, Novinky

Pravděpodobná podoba pravěké dívky.

„Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní, barevná, s vlasy a s otevřenýma očima,“ dodal Drbal. Podobu obličeje dívky vytvořil brazilský 3D designer Cicero Moraes z Arc-Team Brazil.

Velké množství kostí

Mladečské jeskyně se nacházejí v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů vytvořila příroda ve vápencovém vrchu Třesín. V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat, pralidí i doklady jejich činnosti, například ohniště či kamenné nástroje.

Jde o největší a nejstarší pohřebiště kromaňonského člověka ve střední Evropě. Kromaňonští lidé sbírali plody, kořínky a lovili divokou zvěř. Žili v prostých jeskyních a přístřešcích. Vytvářeli již první umělecká díla včetně jeskynních maleb ve Francii, Španělsku a na Sahaře. Zhotovovali šperky, figurky, oděvy, přístřešky, nástroje a lovecké zbraně.

Za kromaňonci do Mladečských jeskyní. Tamní pravěká krasavice možná padla za oběť kanibalům

Tipy na výlety
Související témata:

Výběr článků

Načítám