Hlavní obsah

Hladoví medvědi se přišli krmit migrujícími lososy, sledují je kamery

Novinky, tcs

Lososi nerka jako každý rok táhnou peřejemi aljašské řeky Brooks. Na své vysilující pouti proti rozbouřenému proudu musí překonávat řadu překážek. U vodopádů, které musí ryby překonat, čekají medvědi, pro které se jedná o každoroční hojnou hostinu.

Záznam: Hladoví medvědi na Aljašce přišli lovit migrující lososy do řekyVideo: KATMAI NATIONAL PARK AND EXPLORE.ORG, Reuters

Článek

Hnáni neodbytným pudem ženou se lososi do svých rodných trdlišť, aby tam dali vzniknout novým generacím. Cesta do sladkovodních jezer je vysilující a únavná, ty největší překážky ale na ryby čekají těsně před cílem, kdy musí plout proti proudu dravých řek a mohutnými výskoky překonávat vodopády.

A přesně místa, kde stovky lososů čekají na svou šanci a pokoušejí se vodopády překonat, s oblibou vyhledávají medvědi, pro které každý podobný jez či vodopád představuje bufet, ze kterého si stačí nabírat tlapou.

To je případ i Brooksových vodopádů na stejnojmenné řece v aljašském přírodním parku Katmai. Vedení parku tam ve spolupráci se serverem Explore.org umístilo kameru, která lososy i medvědy nonstop sleduje. Řada lososů nerka skončí v hladové tlamě medvědů hnědých či dalších šelem a ptáků, kteří tu trpělivě čekají na snadnou kořist.

Ryby jsou však neúprosně vedeny svým pudem a dravců si nevšímají. Pro lososy nerka jde stejně o cestu bez návratu. Poté, co se v jezerech a v horních částech řek vytřou, umírají (na rozdíl třeba od lososů obecných, kteří se mohou třít opakovaně). Vysílí je náročná cesta a boj o samice. Samice pak během kladení jiker hladoví a umírají na vyčerpání rovněž.

Jak najít rodnou řeku?

Losos nerka patří k menším lososům. Migrujícím lososům se říká sockeye a dosahují délky kolem 65 centimetrů, nemigrující se nazývají kokanee a málokdy přesáhnou 35 centimetrů. Živí se převážně zooplanktonem.

Vývoj lososa nerky záleží na tom, kde se vylíhl potěr. Ten z jezer tráví v tamních vodách tři roky a poté se vydává do moře. Ten z horních toků řek do mořských vod zamíří rovnou. Lososi v moři stráví jeden až čtyři roky a poté svůj život završí poutí zpět na místo, kde se vylíhli.

Jak se lososi orientují, není doposud úplně objasněno. Jisté je, že si nemohou dovolit zabloudit, protože na cestu dlouhou často 4000 kilometrů mají pouze jeden pokus. Lososi jsou podle všeho schopni vnímat magnetické pole Země a řídit se podle něj.

Důležitý je takzvaný imprinting, kdy si ryby vtisknou do paměti konkrétní parametry okolí. Podle odchylek geomagnetického pole jsou pak schopni najít ústí své rodné řeky. Na konkrétní místo pak lososy dovede čich, kterým umějí rozpoznat aminokyseliny, soli, kovy a feromony ve vodě.

Související témata:

Výběr článků

Načítám