Hlavní obsah

Havlovo srdce nad Hradem zhaslo

PRAHA

S více než hodinovým zpožděním zhaslo neonové srdce nad Pražským hradem. Oproti očekávání se ale nedostavil prezident Václav Havel, který srdce v listopadu loňského roku rozsvítil. V pátek proto za něj zaskočil autor díla Jiří David.

Foto: Eva Chytková

Brněnský vánoční stormeček

Článek

Událost plánovanou na 18. hodinu zhatili aktivisté ekologické mezinárodní organizace Greenpeace, kteří doslova na poslední chvíli vyvěsili přímo do srdce transparent s nápisem War?. Chtěli se tak zeptat prezidenta Havla, zda skutečně podporuje invazi Spojených států do Iráku. Zaměstnanci Hradu proto byli nuceni srdce dočasně odpojit, aby transparent mohli nerušeně odstranit.

Kvůli Havlovi se slavnostní akt přesunul na pátek

Srdce rozsvítil sám Havel 17. listopadu loňského roku. Stalo se ovšem terčem kritiky. Původně mělo "obšťastňovat" Pražany do 2. února, kdy Havlovi končí mandát. Ten by se však kvůli časové zaneprázdněnosti nemohl "slavnostního" aktu zúčastnit, proto "neonová signatura" měla za jeho účasti zhasnout již dnes."Nevhodné a nevkusné" srdce výtvarníka Jiřího Davida, jak výtvarný počin na sídlem českých králů zhodnotili pražští památkáři, se v průběhu svého "života" stalo terčem nejen slovní kritiky lidí žijících v podhradí, ale i útoku fyzického. Den před první volbou prezidenta, která se na Pražském hradě ve Španělském sále odehrála 15. ledna, se srdce změnilo v otazník. [celá zpráva]

Po páté hodině odpolední se skupina mladíků, která si říká Z toho ven, rozhodla provést svůj čin, který policie později "ohodnotila" jako přestupek. [celá zpráva]

Neon nad Hradem se stal terčem i mnoha vtipů. Autory jednoho z nich byli čeští politici, kteří se před druhou volbou hlavy státu ptali, co bude nad Hradem svítit po jejím skončení. Zda to bude tenisová raketa, v případě vítězství Václava Klause, či kůň jestliže se prezidentkou stane senátorka Jaroslava Moserová, která mimo jiné překládá knihy z dostihového prostředí Dicka Francise.

Otazníky a tepající srdce

V manifestu skupina tehdy uvedla: "Jestliže se vytratí láska a porozumění, jestliže lidstvo přestane vnímat sdělení těch, kteří jsou jejich součástí, a bude zkoumat pouze formy, a ne obsahy, zbudou jen otazníky. Ty samé otazníky, které se rozsvěcují spolu s diskusemi o budoucnosti českého trůnu a směřování lidstva vůbec. Jsou vám tedy otazníky bližší než jistota tepajících srdcí?"

Patnáctimetrový otazník, který ze "srdíčka" zbyl, pak po 18. hodině zcela zhasl. Podle mluvčího prezidentské kanceláře Martina Krafla vypnuli přívod proudu pracovníci hradní správy. "Vedle přívodu elektrického proudu se ve vlhkém prostředí pohybovali lidé a hrozilo nebezpeční úrazu," řekl tehdy Krafl pro ČTK.

Srdce na Hradě dodalo inspiraci i studentům z matematicko-fyzikální fakulty, kteří v polovině ledna srdce postavili na hlavu. [celá zpráva]

Pro a proti

Neonové srdce vyvolalo bouřlivé diskuse. Zatímco turistům a návštěvníkům Prahy se líbí, na domácí scéně byl umělecký objekt přijímán spíše s rozpaky. Zastánci artefaktu většinou oceňují hlavně možnost svobodného projevu, odpůrcům vadí umístění na katedrále i různé nabízející se výklady.

Například politici většinou poukazovali na to, že neonovým srdcem bývají často označovány veřejné domy. Podle autora ale srdce označuje symbol dorozumění, síly pozitivní komunikace, odbourávaní ideologických klišé a zla. Srdce hájí i sám Havel.

Havel: Protesty jen v Čechách

"To jenom v Čechách jsou proti tomu protesty," reagoval na výtky v Českém rozhlasu Havel. "Jsem velmi rád, že srdíčko na Hradě svítilo v době summitu, protože i to snad mohlo zdůrazňovat, že tady nejde o sjezd nejvyšších generálů, papalášů, politiků, a jejich večeře a obědy. Že tady jde opravdu o ochranu elementárních lidských vztahů, lásky k bližnímu, lidské svobody, a kdo chce, i v srdíčku tento symbol může vidět," tvrdil Havel.

"Srdci je vytýkáno, že je to jakýsi můj symbol. To mě vůbec nenapadlo - jedině narcis mi může takový narcismus přisuzovat. Srdce je znamení, které provázelo celou naši takzvanou sametovou listopadovou nenásilnou revoluci. Všude jsme je malovali a mě to zbylo u podpisu. Ale to není důvod, proč tam je," poznamenal prezident.

Listy, piky a kára v podhradí

Srdce se před bezmála dvěma týdny dočkalo společnosti. Na budově historické Hergetovy cihelny na Kampě se totiž rozsvítily další tři karetní symboly - listy, piky a kára. Majitelem Hergetovy cihelny je podnikatel a vydavatel Sebastien Pawlowski. Neony však nechal rozsvítit provozovatel jedné z nejluxusnějších pražských restaurací, Kampa Park, norský restauratér Nils Jebens.

Pawlowskému jako majiteli objektu hrozila pokuta až do výše 100 000 korun od pražského magistrátu za nepovolenou úpravu historické památky. Václav Havel na konkurenci svého srdce nijak nereagoval. "Pan prezident nechal umístit srdce na Hrad z recese, ne každý to však pochopil. To rozsvícení dalších symbolů lze považovat také za recesi. V podstatě se jedná o nejvtipnější odpověď na prezidentův žertík," sdělil tehdy mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl. Listy, piky a kára zhasly v pondělí.

Související témata:

Související články

Obrácené srdce studentů

Před rokem a půl se na budově kolejí matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze rozsvítil kosočtverec. Když se během summitu NATO v Praze...

Výběr článků

Načítám