Gorily v pražské zoo nemají čas se nudit. Nově jim pořídili bublifuk

„Pro celkovou pohodu zvířat je enrichment velmi důležitý, mnohdy zásadní. Pro některé druhy může být dostačujícím enrichmentem již samotná existence sociální skupiny; jindy pomůže vizuální kontakt se zvířaty v sousedství či přítomnost návštěvníků. Řada jedinců však uvítá větší míru rozptýlení a podnětů, a právě na ty se soustředíme nejvíce,“ vysvětlila Markéta Lavická, specialistka na pohodu zvířat a enrichment.

Umět zvířata zabavit a zaměstnat jejich mozek i tělo může být důležitější, než se zdá. „Spousta zvířat, kdyby neměla vhodné podmínky pro chov, by upadala do takzvaného stereotypního chování, kdy mají problémy psychického rázu a posléze mohou být i fyzického. Enrichmentem nabouráváme stereotyp a obohacujeme jim den,“ vysvětlil Lukáš.

Podle toho, na co se zaměřuje, lze rozdělit enrichment do několika skupin, které se navzájem prolínají. Jak potvrdil kurátor Vít Lukáš, nejoblíbenější a nejčastější enrichment bývá spojený s jídlem.

„Přes léto jsou u goril oblíbené tzv. zmrzliny. Ty je ochladí, osvěží a zároveň v tom mají kousky ovoce nebo zeleniny, takže když led rozbijí nebo se rozpustí, tak se z toho částečně i nakrmí,“ nabídl příklad.

I v přírodě zvířata většinu svého času tráví sháněním potravy, v lidské péči proto chovatelé zvířatům potravu často schovávají do různých úkrytů nebo zavěšují do výšky. „Nejde o to, že místo kúry stromů je to gumová hadice nebo PET lahev, ve které něco je. Jde spíše o principy, pohyby, o to, aby nad tím přemýšlela a k něčemu se musela dopracovat,“ vysvětlil.

Prvky je však potřeba podle Víta Lukáše neustále obměňovat. „Lidoopi jsou velmi inteligentní, všechny věci velice rychle rozlousknou a pak je to většinou přestane bavit,“ uvedl s tím, že enrichment začne většinou gorily nudit už po dvou dnech. Je proto třeba „opičí hlavolamy” neustále nahrazovat jinými.

Podle kurátora jsou i proto nejlepším enrichmentem u každého druhu zvířat mláďata. „Gorily jsou peciválové od přírody a v podstatě by se celý den jen válely, řešily by jen krmení a sem tam nějaký konflikt mezi sebou. Mláďata ale celou skupinu rozhýbou. Jsou velice hravá a inteligentní. Potřebují se pořád učit, blbnout, a to nejenom mezi sebou, ale zároveň do toho zatahují i dospělé, kteří jsou pak nuceni se hýbat, běhat za nimi, prát se s nimi nebo je vozit na zádech,“ vysvětlil.

Současný pavilon, který gorilí tlupa v zoo obývá, byl postaven v roce 2001. Už o rok později jej však poničily záplavy, které zatopily dolní část zahrady. O život tehdy kromě dalších zvířat přišel i gorilí samec Pong. Pavilon tak musel projít rekonstrukcí a v roce 2003 se do něj gorily vrátily. Přesně o dekádu později však přišla potopa druhá.

„Povodeň v červnu 2013 už podruhé zatopila stávající pavilon goril, který je nemožné před velkou vodou dostatečně ochránit. Gorily se při povodni musejí uchýlit do povodňové věže, což je pro ně velmi stresující, a v nejhorším případě by byla nezbytná jejich evakuace. Ta by ovšem byla spojena s ohromnými riziky. Nezbývá než vybudovat pavilon nový, mimo záplavovou zónu,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Začátkem listopadu tak zoo slavnostně zahájila stavbu nového pavilonu goril, který by měl být výrazně větší než ten stávající. Ubikace by měla být dokončena do dvou let. Návštěvníci poté budou moci spatřit gorilí rodinku v blízkosti žiraf a slonů. Zoo počítá s tím, že náklady na nový pavilon dosáhnou částky 210 milionů korun bez daně.