Článek
Studii zveřejnili v časopise Quaternary Science Reviews vědci z virginské a marylandsko-bostonské univerzity. Podle nich žije sice dnes na Zemi přes šest miliard lidí, na druhou stranu lidstvo spotřebovává na jednoho člověka o 90 % méně půdy než první zemědělské civilizace.
První zemědělci většinou vypálili nové území, které pak oseli, a jakmile úroda na využité půdě poklesla, posunuli se dál. "Měli jen málo důvodů snažit se získat více z menší plochy. Naopak měli k dispozici rozsáhlé zalesněné plochy k vypálení," vysvětluje hlavní autor výzkumu profesor William Ruddiman.
Jiní odborníci nesouhlasí
Podle Ruddimanova odhadu bylo zemědělství před 7000 lety natolik rozsáhlé, že ovlivnilo globální klima. Nicméně jeho závěry se okamžitě dočkaly tvrdé kritiky od řady jeho kolegů, kteří trvají na tom, že lidstvo začalo ovlivňovat globální klima až po nástupu průmyslové revoluce na přelomu 18 a 19. století.
Odhaduje se, že svět mohlo před 7 000 lety obývat kolem 5 miliónů lidí. Toto poměrně malé množství nemohlo podle kritiků nové studie ovlivnit klima, jakkoli taková populace vypalovala v přepočtu na jednoho člověka několikanásobně větší plochy.
