Ghibli trend zaplavil sítě. O co jde a jaké vyvolává kontroverze?

Nejnovější aktualizace aplikace ChatGPT umožňuje generovat obrázky a videa připomínající oblíbené animace. Tuto funkci začaly využívat tisíce uživatelů a s radostí je sdílejí dál.

Někteří z nich ztvárnili memy, scény z popkultury nebo politiky v ikonickém stylu japonského Ghibli. Jenomže to vyvolává etické obavy o umělecká díla chráněna autorskými právy.

Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, která stojí za technologií ChatGPT, glosoval , že„po dekádě snahy pomoci vytvořit superinteligenci, která by léčila rakovinu nebo cokoli jiného“, to jsou zrovna obrázky Ghibli, které vyvolaly virální zájem o jeho práci.

Sám Altman si na platformě X změnil svoji profilovou fotku na obrázek ve stylu Ghibli, byť čelí žalobám právě z důvodu ochrany autorských práv.

Firma uvedla, že nový nástroj bude uplatňovat konzervativní přístup, kterým napodobuje výtvarnost jednotlivých umělců. „Přidali jsme zamítavou funkci, která se spustí, když se uživatel pokusí vygenerovat obrázek ve stylu žijícího umělce.“ Společnost však ve svém prohlášení dodala, že „povoluje širší studiové styly – což lidé využili k vygenerování a sdílení některých skutečně úchvatných originálních fanouškovských výtvorů“.

Čtyřiaosmdesátiletý Hajao Mijazaki, zakladatel studia Ghibli a jeden z nejuznávanějších tvůrců anime, se k roli umělé inteligence v animaci stavěl už v minulosti poměrně skepticky. Když mu byla v roce 2016 předvedena ukázka umělé inteligence, měl údajně prohlásit, že je tímto zobrazením „naprosto znechucen“. Řekl, že by „tuto technologii vůbec nechtěl začlenit do své práce“. Podle něj je to urážka samotného života.

Josh Weigensberg z advokátní kanceláře Pryor Cashman uvedl, že otázkou zůstává, zda byl model umělé inteligence vycvičen podle díla Mijazakiho, nebo studia Ghibli. Další otazník visí nad povolením, zda vůbec OpenAI má licenci, nebo povolení k tomuto tréninku.

Styl není předmětem autorského práva. Podle Weigensberga někdy ale stylem lidé ve skutečnosti myslí „konkrétnější, rozeznatelné, samostatné prvky uměleckého díla“, uvedl.

„U filmů Zámek v oblacích nebo Cesta do fantazie můžete zastavit záběr, poukázat na konkrétní věci a pak se podívat na výstup umělé inteligence a vidět v něm identické nebo do značné míry obdobné prvky,“ řekl.

Kontroverze vzbuzuje i používání Ghibli trendu třeba administrativou Donalda Trumpa. Ta na oficiálním účtu X Bílého domu zveřejnila „ghiblifikovaný“ obrázek plačící ženy z Dominikánské republiky, kterou nedávno zatkli američtí imigrační agenti.

Kritické stanovisko k tomu zaujala například umělkyně Karla Oriztová. „Je to využívání značky Ghibli, jejich práce, jejich pověsti k propagaci produktů (OpenAI). Další příklad toho, jak se tyto společnosti nestarají o práci umělců a jejich živobytí. Je hrozné vidět geniální dílo Mijazakiho znetvořené ke generování něčeho takového,“ napsala Ortizová a dodala, že doufá, že studio Ghibli za to OpenAI zažaluje.