Článek
Jak s odvoláním na dalšího sovětského kosmonauta Alexeje Leonova informuje berlínský večerník BZ, měl se pionýr kosmického věku stát správcem hřbitova, který chtěli kremelští představitelé vybudovat na Měsíci.
Jako první na něm měla být uložena urna s popelem akademika Sergeje Koroljova, označovaného za otce sovětského raketového programu, který zemřel roku 1966. V roce 1968 ji měl vynést na věčného souputníka naší planety a pietně tam umístit právě Jurij Gagarin.
"Plán byl tak tajný, že o něm nevěděli ani členové ústředního výboru jinak všemocné komunistické strany Sovětského svazu, vedle nejvyšších kremelských vládců do něj byl zasvěcen jen úzký kroužek nejprověřenějších kosmonautů," píše list.
Monstrózní projekt se však nikdy neuskutečnil. Nejen proto, že 27. března 1968 Jurij Gagarin tragicky zahynul v pouhých čtyřiatřiceti letech při zkušebním letu stíhačky MIG-15. Rozhodující bylo, že se Rusům nepodařilo zvítězit v soupeření s USA o dobytí Měsíce a na jeho povrchu jako první stanul 21. července 1969 americký astronaut Neil Armstrong.