Článek
Laurence Van Wassenhoveová je vystudovaná personalistka, ale u mobilního operátora France-Télécom, dnes Orange, pracovala jako sekretářka. Důvodem tohoto pracovního zařazení byly její vážné zdravotní komplikace, mezi něž patří epilepsie či ochrnutí poloviny těla, takzvaná hemiplegie. Laurence tak nemohla chodit do práce, a proto se zaměstnavatel snažil najít pro ni místo, které by odpovídalo jejímu postižení.
Z pohledu snad každého zaměstnance se to povedlo dokonale. Laurence totiž mohla být doma a od firmy nedostávala žádnou práci, přičemž jí na účet vždy přišla mzda v plné výši. Jenže ona to dodnes vidí jinak. „Být doma, dostávat mzdu a nepracovat, to není žádná výsada. Je velmi těžké to snášet,“ citoval nespokojenou bývalou zaměstnankyni web The Sun.
Lien article de presse ⬇️https://t.co/ew2HKI49RQ
— Me David Nabet-Martin (@dnm_avocat) June 12, 2024
Laurence Van Wassenhoveová se svým právníkem Me Davidem Nabet-Martinem
Její trápení začalo v roce 2002 poté, co firmu France-Télécom odkoupila společnost Orange a Laurence v té době navíc požádala o přeložení do jiného francouzského regionu. Nový zaměstnavatel si totiž nechal vypracovat její zdravotní posudek, jenž ukázal, že daná pozice pro ni není vhodná. Firma Orange ji tedy nejprve na nějaký čas poslala na takzvané placené volno, později na nemocenskou a následně přišla s nabídkou odchodu do důchodu.
Na to však Laurence nechtěla přistoupit, a tak ve firmě zůstala. Nadále pak pobírala plnou mzdu, aniž by od zaměstnavatele dostávala nějaké pracovní úkoly. Navzdory tomu však matka dvou dětí navíc tvrdí, že i přesto měla finanční potíže, a dokonce čelila výzvám k vystěhování z domu.
Učitelka nechodila 20 let do práce. Teď se chce bránit, protože ji vyhodili
V roce 2015 proto zaslala stížnost vládě a také Úřadu pro boj proti diskriminaci, ale situace se podle jejích slov zlepšila pouze kosmeticky.
„Práce pro člověka se zdravotním postižením znamená mít místo ve společnosti, uznání a sociální vazby,“ vysvětlil Laurencin právník Me David Nabet-Martin s tím, že jeho klientka musela celých dvacet let snášet těžké podmínky a izolaci, což se na ní podepsalo depresemi.
Společnost Orange pak na stránkách listu La Dépêche reagovala prohlášením, že se pro Laurence snažila zajistit co nejlepší podmínky a brala přitom v potaz i její osobní sociální situaci. Výsledkem byl plán přesunout ji na „upravenou pracovní pozici“, ale k tomu nakonec nikdy nedošlo, protože Laurence byla neustále na nemocenské.