Článek
Malý savec, nazývaný též myší jelen, měl v minulosti mnoho predátorů. Kvůli jeho velikosti si na něm smlsli nejen tygři či levharti, ale i menší psovité šelmy dhoulové či krajty. Teď je jeho nejnebezpečnějším predátorem člověk. Kromě lovu samotného mu neustále zmenšuje jeho přirozené prostředí.
„Pro nás, kdo žijeme ve Vietnamu a zabýváme se ochranou divočiny, je otázka, zda je kančil stříbrohřbetý stále někde tam venku, velice palčivá,“ uvedl An Nguyen z organizace Global Wildlife Conservation (GWC). Poslední exemplář, který člověk spatřil, byl zabit v roce 1990 a předtím ho nikdo neviděl od roku 1907.
Najít kančila, kterého mnozí už považovali za vyhubeného, byl oříšek. Tým GWC měl velice málo informací, kde by vlastně měl malého sudokopytníka hledat. Nakonec Nguyen se svým týmem narazil na informace od vesničanů v okolí města Nha Trang na jihu Vietnamu.
Tvor, který byl mnohými považován za vyhynulého, se před fotoaparátem ukázal v celé své kráse.
Tým rozmístil v lese tři fotopasti a během pěti měsíců se mu podařilo zachytit 275 fotografií ohroženého druhu. Následně rozmístil dalších 29 fotoaparátů a během dalších pěti měsíců získal dalších 1881 fotografií.
Neodepisujte zmizelé druhy, tvrdí objevitelé
Organizace GWC má seznam 25 nejhledanějších zvířat. Znovuobjevení kančila stříbrohřbetého je nálezem prvního zvířete z tohoto seznamu. „Teď, když jsme potvrdili jeho existenci v lesích Vietnamu, můžeme začít vyvíjet strategii, která dopomůže k jeho ochraně a k obnovení prosperující populace,“ uvedl Andrew Tilker z GWC.
Nejvzácnější tvor oceánu spatřen po 31 letech
Kančil stříbrohřbetý se vyskytuje pouze ve Vietnamu, význam jeho objevu však přesahuje hranice jedné země. „Je to příběh o tom, že druhy, které zmizely z ,vědeckého radaru‘, by neměly být odepisovány,“ uvedl Tilker s tím, že podobné objevy dají lidem poměrně vzácnou druhou šanci živočišné druhy ochránit.
V češtině by se mohlo zdát, že kančilové jsou díky svému názvu příbuzní kanců. Ve skutečnosti je však název kančil malajského původu. Tento býložravec dosahuje výšky maximálně 50 centimetrů a hmotnosti od dvou do dvanácti kilogramů.
Kančilové jsou nočními tvory a žijí skrytě, nejraději v hustých porostech poblíž vody. Dost možná právě proto vystupují tito tvorové v jihoasijských bajkách jako symboly mazanosti, podobně jako u nás liška.
