Článek
Snímky doplněné komentáři se objevily v zářijovém čísle magazínu o dravých ptácích Journal of Raptor Research. Článek napsali Linda Kerleyová ze Zoological Society of London a Jonathan Slaght z Wildlife Conservation Society. Ti spolupracují na sledování tygrů, ale tentokrát se neočekávaně věnovali jiné oblasti.
Když šli vyměnit baterie a paměťové karty v jednom z fotoaparátů v Lazovské rezervaci, našli poblíž něho zbytky mrtvého koloucha. Okolo nebyly k dohledání žádné stopy predátorů a vypadalo to, jako kdyby jelen běžel, pak se zastavil a pošel. Vědci v tu chvíli ještě netušili, že přesně to se s přispěním orla stalo.
Takto zachytila fotopast souboj na prvním snímku
„Poté, co jsme se vrátili do našeho tábora a prohlédli si fotografie, do sebe vše zapadlo. Nemohla jsem uvěřit tomu, na co jsem se dívala,“ řekla bioložka Linda Kerleyová.
Tzv. fotopasti totiž povětšinou zachycují kromě tygrů běžná zvířata, a nikoli takto dramatické situace. Neví se, jak nezvyklý souboj pokračoval, vědci si totiž pro data z fotoaparátu došli až dva týdny po jeho konání, kdy už se na místě nacházely jen zbytky jelena. Ze tří pořízených snímků se pak těžko daly odvodit další podrobnosti.
Jelen sika
Jelen sika pochází z dálného východu asijského kontinentu. Na přelomu 19. a 20. století začal být uměle chován i v Čechách a objevil se i ve volné přírodě. Nejvíce se vyskytuje v jihozápadních Čechách.
V porovnání s jelenem lesním je výrazně menší a lehčí. Dospělý samec dosahuje v kohoutku až 120 centimetrů, hmotnost se liší v závislosti na druhu od 35 do 140 kilogramů.
Historie pamatuje na případy, kdy se orli skalní odvážili zaútočit na kořist, která byla mnohem větší než oni sami. Ale jen málokdy se je podařilo takto zachytit.