Článek
Podle Tevese je ghosting jakousi formou zášti. U člověka, jenž mu je vystaven, může rozvinout pocity odmítnutí a méněcennosti. Fenomén by měl být tedy klasifikován podobně jako třeba ublížení na zdraví.
Podle serveru Washington Post, který o případu informoval, filipínský zákonodárce ve svém návrhu nespecifikoval, jakým způsobem by se provinilci trestali, má však jasno v tom, že postih by se jim vyhnout neměl.
Teves ve svém návrhu píše, že „způsoby randění se v porovnání s dřívějšími lety značně změnily“, což podle něj vede k tomu, že lidé jednoduše utnou vazby, aniž by zvažovali újmu, kterou mohou druhé straně způsobit. „Nejednoznačnost ghostinu je v tom, že mezi dotčenými stranami nedojde k opravdovému uzavření celé věci,“ míní politik.
Caspering: Když vás potenciální partner tahá za nos
Dodává, že ghosting je pro oběti mentálně, fyzicky i emočně vyčerpávající a je rovněž ponižující. Na tom se shodují také psychologové, kteří tvrdí, že lidé se ke ghostingu uchylují z různých důvodů – například, když nejsou schopni vést složité konverzace nebo mají pocit, že by protistrana na jejich odmítnutí nezareagovala racionálně, a tak je pro ně jednodušší přestat se zcela ozývat.
Návrh vyvolal vlnu zájmu na sociálních sítích, zároveň je však kritizován kvůli tomu, že ubírá pozornost závažnějším tématům, kterým Filipíny aktuálně čelí. Podle Washington Post je nepravděpodobné, že by návrh v aktuální formě prošel.