Fenomén AZ-kvíz: vysmívaný, milovaný, sledovaný

První AZ-kvíz se objevil na obrazovkách České televize 2. ledna 1997. Od té doby vzniklo přes čtyři tisíce dílů, prošlo jím přes 13 tisíc soutěžících, z nichž řada se opakovaně vrací. A zaznělo v něm více než 200 tisíc otázek. Průměrná sledovanost každého dílu výrazně přesahuje čtyři sta tisíc diváků.

„Herní princip je na hranici geniality. Je to vynikající mix kombinující zapojení taktiky, štěstí a toho, že jde o denní televizní soutěž,“ říká o klání na dvě kola a finále vítěze u speciálního bankomatu na odměny současný režisér AZ-kvízu Ladislav Cmíral. Před dvanácti lety vystřídal otce a zakladatele pořadu Evžena Sokolovského.

Někomu připadá AZ-kvíz pořád stejný, strnulý. „Není důvod dělat změny, stejně jako není důvod měnit pravidla šachů nebo dámy,“ komentuje to Cmíral. To, že na adresu jeho pořadu existují parodie a vtipy? „Pro nás je to čest. Znamená to, že jsme součástí popkultury, veřejného dění,“ dodává.

Proč se stala strategická a vědomostní soutěž, jejím úkolem je pomocí správných odpovědí získat políčko a jimi propojit tři strany trojúhelníku, tedy hracího pole, takový fenomén?

„AZ kvíz byl vysmívaný nízkonákladový pořad z Brna. Původně ještě v roce 1995 vznikl jako kratochvíle pro středoškoláky. Až za dva roky se z toho stal soutěžní pořad, postupně pak i nedílná součást populární kultury a televizní zábavy,“ konstatoval před nedávnem moderátor Aleš Zbořil v podcastu ČT Kavky věnovanému právě tomuto pořadu.

AZ-kvíz je i desková hra, juniorská televizní varianta, a dokonce i show, která muže přijet do jakéhokoliv kulturáku na vesnici. Tuto cestovní show připravili tvůrci pořadu v čele s režisérem Cmíralem, ale její rozlet po tuzemsku zbrzdila koronavirová pandemie. Stihla obrazit jen pár sálů či firemních večírků.

AZ-kvíz má své parodie, zahrál si ve filmu (Polski film), objevil se ve studentských filmech, má své nejsledovanější úryvky na YouTube, objevuje se v literatuře či o něm zpívala populární rapová kapela PSH: „Včera si mě pozvali do AZ-kvízu, přines jsem si svoji hlavu a v ní díru...“ rapuje hvězda tuzemské scény Vladimír 518. Dál v textu se nevyjadřuje zrovna hezky o moderátorech pořadu, ale to Cmíral bere jako daň za to, jaký je jejich pořad fenomén.

„U některých soutěžících či scének je mi dopředu jasné, že budou mít potenciál ke sdílení na sociálních sítích,“ říká Cmíral. Pár příkladů z YouTube. Příspěvek nazvaný Nejmenší možná výhra a smolař Petr u bankomatu. Vyhrál dvakrát pětistovku a jednu stovku, celkem 1100 korun. Celkem přes 1,2 milionu zhlédnutí. Mimochodem nejvyšší vyplacená výhra v této soutěži je 27 tisíc a stalo se tak v roce 2014.

Další příklady z YouTube. Naštvaná barmanka Petra z Brna, přes 915 tisíc zhlédnutí. Nebo „sprostý nervák Zdeněk“, kterému ujede vulgarismus - přes dva miliony zhlédnutí. A ještě jeden příklad parodie. Prezidentský AZ-kvíz s „účinkujícími“ Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem z dílny Dr. Bakuleho má přes 2,4 milionu zhlédnutí.

Součástí fenoménu AZ-kvíz jsou speciální díly. V roce 2005 se vysílalo vydání AZ-kvízu pro Kuře věnované projektu ČT Pomozte dětem. Ve spolupráci s webem Art zóna při ČT art vzniklo několik dílů, v nichž soutěžily hvězdy tuzemské klubové scény.

Největší sledovanost na YouTube (815 tisíc) má semifinále zpěvačky Nikoly Muchy a lídra skupiny Midi Lidi Petra Marka. Ten jejich klání i celý kulturní miniturnaj vyhrál, i když bylo z jeho účinkování jasné, že se teprve přímo při hře seznamoval s pravidly a principem hry.

AZ-kvíz se dnes již stal součástí brněnské identity, něco jako krokodýl či kolo visící v průjezdu Staré radnice. Není proto divu, že jako součást oslav šedesátého výročí vysílání televize z Brna vznikl i speciální díl AZ-kvízu. V premiéře bude k vidění v sobotu 26. června v 17:50 na ČT1. Své znalosti v něm poměří Pavel Zedníček, Zuzana Slavíková, Josef Polášek a Michal Isteník.

Speciál k výročí ČT Brno budou moderovat dohromady Aleš Zbořil a Eva Machourková. Obě tváře, které svoji profesní dráhu od začátku se soutěží spojily. Jen v roce 1998 moderoval půl roku místo Aleše Zbořila Roman Svoboda.

Jaké to ale je, tak silně se svázat s jedním pořadem? „AZ kvíz je pro mě po té dlouhé době - řečeno s mírnou nadsázkou - součást života, srdeční záležitost. A z hlediska profesní je i příjemným obohacením,“ říká Eva Machourková. Ta se před deseti lety vrátila i k oboru, který vystudovala, k psychologii. „Obě profese jsou spojené s kontaktem s lidmi, s komunikací. Snažím se, aby se soutěžící v AZ kvízu cítili dobře. Mají můj velký obdiv a úctu a díky nim si vlastně také trénuji svoji paměť a doplňuji vědomosti,“ dodává.

Aleš Zbořil je původní profesí herec. Lidé si občas myslí, že název soutěže je podle jeho iniciál, ale není to tak. Má ukázat, že obsahuje vše od A do Z, všechny obory.

„Nikdo na začátku nečekal, že to bude na tak dlouho. Být tváří AZ-kvízu má svoje kladné stránky, lidi to sledují. Ale mám pocit, že můj obličej se nemůže objevit v žádné jiné roli,“ říká Zbořil. A dodává: „Hrál jsem jiné věci, ale byly to malé role, které by mohl zahrát i kdokoli jiný.“

Zda si myslí, že bude stát za pultem ve stejné soutěži i za deset let říká: „Je to stále namáhavější, ten natáčecí blok není legrace.“ Natáčí se v blocích po 20 dílech, které vzniknou za čtyři dny, to vše každý měsíc. „Ještě vidím na displej a nepotřebuji brýle, tak je to dobré,“ říká.

Jak vidí budoucnost jeho kolegyně? „Říká se, že muži zrají a ženy stárnou. Takže na horizont nějakých deseti let bych to viděla spíš u Aleše, ale nějaký čas snad ještě s AZ-kvízem strávím,“ konstatuje Machourková.

AZ-kvíz se snaží pojmout všechny obory lidské činnosti. Ale jak říká režisér Cmíral, nejméně oblíbené jsou témata z botaniky. Otázky vymýšlí celý tým lidí, vede je Pavel Kocman. „Za celou historii AZ-kvízu jsem viděl mnohokrát soutěžící bravurně odpovídat na velmi těžké otázky, a naopak jsem s překvapením sledoval, že triviální otázky zůstaly nezodpovězeny,“ říká.

Určit nejtěžší a nejlehčí otázku v nejde, každý to má jinak. Záleží na vzdělání, aktivitách, profesi, všeobecném rozhledu soutěžících a podobně. A také samozřejmě na věku. „Obecně sice jde vysledovat nějaké tendence, ale ty neplatí stoprocentně. Ženy zpravidla bravurně ovládají květiny a rostliny vůbec, v čemž muži obvykle tápou. Ti zase mají dobré zeměpisné znalosti, v čemž jsou ženy slabší. Ale to vůbec neznamená, že se neobjeví žena, která exceluje geografickými údaji, nebo muž sypoucí z rukávu názvy všemožných rostlin,“ dodává.

Současné dekorace AZ-kvízu jsou z doby otevření nového studia ČT Brno v Líšni, které funguje od června 2016. V době stěhování měly tyto nové kulisy premiéru paradoxně z ostravského studia, kam se dvoje natáčení kvůli stěhování do nových prostor na čas přesunulo.

Bude se do budoucna tato poměrně konzervativní soutěž měnit? Spíše ne, ale. „Rádi bychom dělali více VIP dílů, jako je ten poslední speciál s Pavlem Zedníčkem a spol., ale možná i přibrat soutěžící z řad dalších osobností, jako jsou například vědci,“ říká režisér Cmíral. Také uvažuje o větším zapojení obrazových prvků, jak videa, tak fotografií. „Ale základ otázek musí zůstat textový, to je síla AZ-kvízu,“ konstatuje. AZ-kvíz tak nejspíše i nadále zůstane pevným bodem v bouřlivě se měnící televizní a mediální krajině. To je nejspíše i to, co od něj diváci čekají a proč se k němu rádi vrací.