Etiopský princ se domů nevrátí. Británie odmítá vydat jeho ostatky

Princ opustil rodnou Etiopii společně se svou matkou, ta však během náročné cesty na Britské ostrovy zemřela. Chlapce si v nové zemi velmi oblíbila sama královna Viktorie, která mu zajistila vzdělání i dostatek financí, i tak si ale na život v Británii nikdy nezvykl. Jeho příběh přinesl server BBC.

„Chceme zpět jeho ostatky jako rodina a jako Etiopané, protože není v zemi, ve které se narodil. Nebylo správné pohřbít ho ve Spojeném království,“ řekl BBC potomek etiopské královské rodiny Fasil Minas.

Mluvčí Buckinghamského paláce však namítá, že vyzvednutí jeho ostatků by mohlo zasáhnout další hroby, které se v katakombách Kaple svatého Jiří ve Windsoru nacházejí, a tím narušit klid zesnulých. Etiopská delegace navíc mohla vždy podle paláce kapli navštívit.

Nejedná se o první naléhání Etiopie žádající navrácení princových ostatků. Požadavek vznesla země již v roce 2007, ani tehdy však Buckinghamský palác snahám nevyhověl. Zástupci africké země však doufali, že se s novým britským králem situace změní. Neúspěšně.

Letité dohady nad ostatky jsou přitom příznačné vzhledem k velmi smutnému osudu, který mladého prince potkal.

Jeho otcem byl císař Tewodros II, který se v roce 1862 snažil neúspěšně navázat spojenectví s Velkou Británií. Když tyto snahy zůstaly bez odezvy, rozhodl se ve zlosti zajmout několik Evropanů včetně britského konzula. To vedlo k obrovské záchranné misi, během které rukojmím přišlo na pomoc asi 13 tisíc britských a indických vojáků. O tom, že nešlo čistě o záchrannou misi svědčí fakt, že s armádou zamířil do Habeše i zástupce Britského muzea.

V dubnu 1868 se vojsko dostalo až k obléhání císařovy pevnosti v severní Etiopii, kterou nakonec dobylo. Císař se poté v pevnosti rozhodl pro sebevraždu, aby nepadl do britského zajetí.

Kromě pokladů země, jako byly drahé šperky a náboženské artefakty, si s sebou Britové odvezli také malého prince Alemayehu a jeho matku, císařovnu Tiruwork Wube. Autor knihy o princově životě Andrew Heavens se domnívá, že to bylo z důvodu jejich ochrany před nepřáteli zesnulého císaře.

Když během cesty zemřela princova matka a on přijel v červnu 1868 jako sedmiletý úplně sám do zcela jiné země, našel pomoc přímo u tehdejší britské královny Viktorie. Ta mu poskytla finanční podporu, vzdělání a svěřila ho do péče britského kapitána Tristrama Speedyho, který prince doprovázel na cestě z Etiopie.

Během svého života ve Velké Británii se však princ setkal se šikanou, a musel tak být vyučován doma. V nové zemi si nikdy nezvykl a vrátit se zpátky do Etiopie nemohl, ačkoliv si to přál. V 18 letech onemocněl, pravděpodobně zápalem plic, a zemřel. Léčbu odmítl, protože byl přesvědčen, že ho někdo otrávil.

Pohřeb na hradě Windsor zařídila sama královna Viktorie, kterou dle zápisů v jejím deníku smrt mladého prince velmi zasáhla. „Je to tak smutné. Úplně sám, v cizí zemi, bez jediného blízkého člověka nebo příbuzného. Jeho život nebyl šťastný,“ napsala si.