Hlavní obsah

Elon Musk chce darovat sperma, aby přispěl ke kolonizaci Marsu

Miliardář a technologický vizionář Elon Musk si mimo jiné dal za cíl kolonizovat Mars. Navzdory skeptickým odhadům odborníků je přesvědčen, že do dvaceti let bude na této planetě žít přibližně milion lidí. Přispět k tomu chce i vlastním spermatem.

Foto: Reuters

Elon Musk

Článek

Web The New York Times (NYT) ve čtvrtek publikoval obsáhlý text, jenž se věnuje vizi Elona Muska kolonizovat Mars. Podle jeho představ by tam do dvaceti let mohlo vzniknout stálé a udržitelné osídlení. K tomuto úsilí by se měly připojit všechny společnosti, které Musk vlastní.

Podle NYT tak prý poměrně extravagantní miliardář již pověřil týmy ve své společnosti SpaceX, která je v současnosti známá především výrobou a provozováním kosmických raket, aby začaly pracovat na projektu města na Marsu. To má sestávat z kopulovitých staveb, zatímco pro jeho obyvatele je potřeba vyvinout speciální skafandry pro pohyb v nehostinném prostředí.

„Vidím zde naléhavou potřebu učinit naši civilizaci meziplanetární. A je potřeba to udělat, dokud je tak silná,“ popsal Musk svoji motivaci.

Neslušný návrh. Elon Musk nabídl Wikipedii miliardy, pokud se vulgárně přejmenuje

Koktejl

Ale asi ani sám příliš netuší, v jakém časovém horizontu by se jeho vize mohla zhmotnit. Dříve to odhadoval na 40 až 100 let, nyní je ale přesvědčen, že již za zhruba dvacet let by na Marsu mohl žít milion nových osadníků.

Otázkou zůstává, zda tam všichni přiletí ze Země, nebo toto číslo zahrnuje i ty, kteří se na Marsu již narodí. Ostatně NYT uvádí, že Musk chce podle dvou lidí ze svého okolí k rozrůstání nové kolonie přispět i tím, že pro tento účel daruje své sperma.

Experti jsou skeptičtí

Do projektu kolonizace Marsu by se podle NYT mohly zapojit prakticky všechny společnosti, které Muskovi patří. Například The Boring Company by prováděla různé stavební a konstrukční práce, SpaceX by zajistila meziplanetární přepravu a Tesla by pro potřeby použití na Marsu vyvinula nová vozidla.

Tým kolem sociální sítě X by pak mohl přispět nejen výpočetní kapacitou při řízení celého projektu.

Muskovo nadšení ovšem brzdí experti z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), kteří v té optimističtější variantě zmiňují rok 2040, kdy by na rudé planetě mohli teprve přistát vůbec první astronauti. Velmi obtížné bude také čelit přírodním podmínkám, které jsou na Marsu pro život lidí zcela nevhodné.

Velký nejen logistický, ale také technický problém pak představuje i přeprava tak velkého množství osob. Nemluvě tedy o tom, že na náročnou cestu vesmírem by museli nastoupit pouze lidé splňující řadu, nezřídka dost náročných podmínek. A jednou z nich by bezpochyby bylo i to, zda vůbec na Mars letět chtějí.

SpaceX poprvé dokončila testovací let lodě, s níž chce létat na Měsíc i na Mars

Věda a školy

Výběr článků

Načítám