Dvojčata ohrožených lemurů tmavých se narodila v olomoucké zoo

„Díky výraznému pohlavnímu dimorfismu již od prvního dne víme, že se narodil sameček a samička,“ uvedla zooložka Jitka Vokurková.

„První dny se matka s mláďaty, která nosí ve slabinách, zdržovala v boudičce v horní části výběhu a ani otec nesměl být příliš blízko. Zhruba po deseti dnech se ale matka osmělila a mláďata předvádí návštěvníkům i přímo u skla,“ dodala.

Tyto vzácné poloopice žijí ve volné přírodě výhradně na ostrově Madagaskar.

„Většině madagaskarských poloopic přitom kvůli kácení deštných pralesů a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí,“ konstatovala mluvčí.

První jedince lemurů tmavých získala podle ní olomoucká zoo ze zahrady De Doué la Fontaine ve Francii v roce 1995. Od té doby se tu narodilo 32 mláďat.

„U tohoto druhu se vyskytuje výrazný pohlavní dimorfismus, samci jsou sytě černě zbarvení, zatímco samice jsou hnědavé s bílým břichem a hlavou,“ poznamenala Gronská.

„Zajímavostí je, že se mláďata na severní polokouli, tedy i v naší zoo, rodí v jinou roční dobu než v místě výskytu na Madagaskaru,“ doplnila.

Zatímco u nás se mláďata vždy rodí na jaře, na Madagaskaru je to na podzim, kdy tam začíná období dešťů, které lemurům nabízí větší pestrost a množství potravy. Na Madagaskaru tento druh obývá primární a sekundární pralesy na severozápadě ostrova.

„Samice jsou vůči samci hodně dominantní. Tento druh se vyznačuje soumračnou aktivitou. To znamená, že nejvíce aktivní jsou časně ráno a pak v podvečer. Během poledne spí někde ve stínu stromů nebo u nás v boudičce,“ podotkla Gronská.

Lemuři tmaví se podle ní živí zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů, listím či hmyzem. „Všichni lemuři hrají významnou roli jako přenašeči semen skrze výkaly, což je nezbytné pro obnovu pralesa,“ doplnila mluvčí olomoucké zoo.