Článek
„Má kolem dvaceti kilo,“ řekl Novinkám Martin Gregar z městské Správy veřejného statku.
„Původně žil v Boleváku, přišlo se na něj, když tam akademici minulý rok odlovovali ryby elektrickým proudem. Přemístili jsme ho tedy do Košináře, aby tam měl klid,“ podotkl Gregar.
Tento rybník je v plzeňské soustavě jedním z mála, který není rekreačně využívaný.
Rybář na Těrlicku ulovil kapra vážícího přes 27 kilogramů, bojoval s ním dvacet minut
Karel sice nakrátko o svůj klid přišel, ale nikoliv o život – skončil zpátky ve vodě. Stejně jako jiná tady ulovená trofejní ryba – amur s délkou přes metr.
Pravidla jsou totiž striktní a stanovují nejen minimální, ale i maximální míru úlovku, který si rybář smí ponechat. V případě kaprů se musí vejít do rozmezí čtyřicet až šedesát centimetrů.
Není to laciná zábava. Jednodenní povolenka vyjde na pětistovku a ten, kdo ji má, se musí smířit s režimem „chyť a pusť“.
Což neplatí pro držitele vícedenních oprávnění – nejdelší se vydává na rok a stojí pět tisíc. Ale i jeho majitelé si mohou ponechat maximálně deset ryb, a jak už bylo uvedeno, ty skutečně velké musejí vrátit zpátky do rybníka.
Zájem cenám odpovídá. „Celoročních povolenek jsme prodali deset. Koupili je místní, kteří tady chodí na procházky a už se jim nikam jinam na ryby jezdit nechce. Jednodenních jsme udali třináct – většinou si je pořídili rekreanti z nedalekého kempu, jeden jí dostal od manželky darem,“ podotkl Gregar.
A celkové skóre: 118 kilo chycených ryb, z toho devadesát připadá na kapry a dvanáct na amury.
V tomto roce bude možné na Košináři chytat opět. Sezona začne v dubnu, skončí v listopadu, ceny zůstanou stejné. „Jsou úmyslně nastavené tak, aby si každý rozmyslel, zda to chce zkusit, nebo ne,“ poznamenal Gregar.
S pytláky podle něj problém není. „Hned vedle rybníka jsou městské sádky, stál se tam někdo pohybuje. Víme, kdo chytat smí a kdo ne,“ uzavřel Gregar.