Článek
Že se může naštvat i hvězda velkého Berlinale, jsme zažili na nedělním setkání novinářů s legendárním Dustinem Hoffmanem, který přijel do Berlína s dcerou, studentkou němčiny. Film Moonlight Mile, kde Hoffman hraje otce náhodně zastřelené dívky, sice dorazil v pořádku, ale už první otázka na tiskové konferenci zazněla tak podezřele, že se herec trochu výhružně zeptal: "Viděl jste to vůbec?"
Novinář přiznal, že ještě neměl tu čest a herec vzápětí naštvaně vyzval sál, ať se okamžitě přihlásí, kdo tedy tu čest vůbec měl. Počet rukou byl vskutku žalostný, a chvíli to vypadalo, že tiskovka skončí dřív, než začala. Zástupci pořadatelů pak narychlo šeptem vysvětlovali patrně okolnosti, které vedly k tomu, že tiskovka je před projekcí filmu, takže chyba novinářů to není...
Měl bych přibrzdit
"No dobrá," uklidnil se nakonec Hoffman, a pak už s šarmem, který týž večer doslova uchvátil davy před kinem ZOO Palast, kde půl hodiny rozdával autogramy a stisky rukou, odpovídal na otázky spíš obecnějšího charakteru.
"Nemohu říci, které filmy v mé kariéře mě nejvíc poznamenaly. Ale jedno vím jistě: v posledních letech jsem si uvědomil, že jdu z filmu do filmu tak trochu bezmyšlenkovitě. Vlastně mě na to upozornil můj kamarád Gene Hackman, a já si uvědomil, že musím přibrzdit. Začal jsem si vybírat jen tvořivé věci, to, kde cítím zájem ostatních dokázat říci něco podstatného."