Doma v Ostravě má na třicet akvárií. Ryby zachraňuje i v Mexiku a Indonésii

Zástupce rybí říše Markéta Rejlková zachraňuje nejen v Česku, ale také v Mexiku a u starobylých jezer v Indonésii.

„Narodila jsem se v Liberci, ale pak jsem vyrůstala v Praze, kde jsem vystudovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy magisterský obor ochrana životního prostředí,“ vzpomínala na své začátky Markéta s tím, že po škole nejprve pracovala jako IT konzultant, ale pak získala místo v ostravské zoo, kde je dosud.

Mnozí lidé prý její akvaristický koníček zcela nechápou. „Odmala jsem četla knihy a časopisy a vypisovala si ryby a rostliny, které budu mít v dalších akváriích. Ta tedy postupně přibývala,“ smála se nadšená akvaristka s tím, že lidé asi nemají tu trpělivost nebo možnost pořádně pozorovat vodní svět a porozumět mu.

„Dostupné jsou doslova tisíce druhů sladkovodních ryb, každý je jiný. K tomu akvaristika přináší třeba pěstování rostlin, to je nekonečný svět sám o sobě. Člověk konečně pochopí, k čemu mu byla ve škole chemie. V akváriích jsou i bezobratlí živočichové, nesmírně zajímaví, ale často obtížně chovatelní,“ zapáleně vysvětlovala žena, pro kterou je akvaristika nikdy nekončící proces objevování a učení se.

V ostravské zoo je velmi spokojená, protože zde má akvaristika velkou podporu, což ve všech zahradách nebývá. „Akvária, která vidí návštěvník, jsou jen malou částí náplně naší práce. V zázemí máme desítky dalších nádrží, kde se věnujeme náročným odchovům, kvalitnímu živému krmivu z vlastní produkce, pracujeme s mikroskopem, hledáme cesty k vytvoření lepšího prostředí pro chované živočichy, zabýváme se i ohroženými druhy,“ popisovala.

Jako světový poklad z pohledu sladkovodní biodiverzity označuje Markéta Rejlková indonéský ostrov Sulawesi. „Jsou to takové sladkovodní Galapágy s mnoha jezery. Každé z nich má vlastní soubor jedinečných druhů. Bohužel se do jezer dostává znečištění z okolí a stoupá v nich počet nepůvodních druhů ryb. Některé se chovají invazivně, takže likvidují původní faunu,“ vysvětlovala akvaristka, která se rozhodla ty původní druhy chránit.

V roce 2021 založila mezinárodní organizaci Sulawesi Keepers, v rámci které se snaží zachránit přežívající sulaweskou populaci krevet a plžů. Tyto druhy totiž mohou během velmi krátké doby z naší planety zcela vymizet. Přitom nikde jinde na světě už nežijí.

„Všechny místní druhy ještě nejsou ani popsány, ale jen na ostrově Sulawesi žije asi 70 druhů sladkovodních ryb, nejméně stovka druhů plžů, přes třicet druhů krevet a asi dvě desítky krabů. Všechno jsou to endemické druhy, tedy nežijí nikde mimo Sulawesi, a často se zde vyskytují jen v jednom jezeře nebo jedné řece,“ líčila zooložka.

Mezi akvaristy jsou nejznámější sulaweské krevetky a plži rodu Tylomelania. „Tito velcí plži jsou i mí osobní favoriti. Jsou vzhledově atraktivní a rodí velká mláďata. Bohužel je chov některých druhů až extrémně těžký,“ zkonstatovala Rejlková.

Zoo Ostrava také koordinuje chov živorodých ryb v rámci programu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, kde se chovatelé společně i s Markétou soustřeďují na mexické ryby vyhubené v přírodě.

„Ještě před koncem roku snad budeme z naší zoo posílat v rámci mezinárodní spolupráce do Mexika ryby, které tam v přírodě před několika desetiletími vyhynuly a nikdo je tam ani nechová,“ ukazovala akvaristka s tím, že jde o první krok k návratu těchto ryb do přírody.

„Ale hlavně je to i zadostiučinění pro akvaristy, kteří s námi nezištně spolupracují na tom, aby se z jejich akvárií dostaly tyto ryby zpět do volné mexické přírody,“ shrnula Rejlková.