Článek
„Prožili jsme spolu tak dlouhý čas… A teď se s tebou přicházím rozloučit. Musím jít. Pipo, je mi líto, že tě opouštím. Moc se omlouvám, tolik mě to bolí,“ promlouval Sacasa, který byl rovněž hlavním veterinářem v zahradě, ke dnes 38letému Pipovi. Přitom se vzájemně dotýkali, hladili, a dokonce si dali polibek.
Šimpanz Pipo pochází ze zoologické zahrady na Kubě, do té nikaragujské se dostal v 11 měsících. Tam se v roce 1997 poprvé setkal se Sacasou.
„Ode dne, kdy jsme se poznali, mezi námi panovala dobrá chemie a já jsem si postupně získal jeho náklonnost a přátelství. Je ale také velmi vzteklý, má sílu jako pět mužů a může být velmi nebezpečný,“ sdělil přítomným novinářům.
Nepříznivý osud
Do té doby nebyl Pipovi osud moc nakloněn. Jako mládě žil v malé kleci ze železných tyčí, která se zhroutila a rozdrtila mu jeho drobnou lebku. Přesto, že ho neurochirurg dal nakonec dohromady, přišel o několik zubů a má poškozený zrak, píše agentura AP.
V roce 2012 se mu přihodil další nepříjemný zážitek, když do zoo přišla školní výprava a jedno z dětí hodilo do jeho výběhu batoh, ve kterém byl nůž.
Dojemné loučení ředitele zoo se šimpanzem, o kterého se staral 25 let.
„Díky své inteligenci ho rozepnul, nůž vytáhl, otevřel čepel a nešťastnou náhodou si pořezal obě nohy, přičemž na jedné z nich si způsobil velmi rozsáhlá zranění.“
Od té doby reagoval špatně na dětské skupinky; kousal si staré rány až do masa. Následně bylo rozhodnuto, že když je v zoo moc lidí, nebude pouštěn ven.
„S velkou bolestí v srdci, se slzami v očích jen doufám, že tak, jak jsme se o něj 25 let starali, dávali mu hodně citu, hodně lásky, hýčkali ho jako syna, že v tom budou pokračovat i ti noví, kteří budou mít zoo na starost, protože je to velmi vděčné zvířátko,“ poznamenal s dojetím Sacasa.