Článek
Akci pořádala Světová asociace kostek (WCA) a účastnili se jí soutěžící, kterým se říká „speedcubeři“, protože se snaží hlavolam vyřešit v co nejkratším čase. Věk soutěžících se pohyboval mezi 6 a 22 roky, vše se odehrávalo pod dohledem zkušených delegátů, které WCA vyslala.
Soutěž trvala dva dny a její účastníci si během té doby mohli vyzkoušet různé variace Rubikovy kostky. Samozřejmě že hlavní je ikonická krychle 3×3×3.
Padl místní rekord a pořadatelé jsou spokojeni
Právě v „královské disciplíně“ padl místní rekord, kdy kostku za 12 sekund a 9 setin vyřešil desetiletý Palestinec Adam Tiro. Zatímco u šampióna panovala obrovská radost, jiní účastníci naopak propadali slzám, když nedokázali splnit cíle, které si předsevzali.
| ČTĚTE TAKÉ: |
|---|
| Italský umělec vyrábí portréty z Rubikových kostek |
| Malý rekordman složil najednou dvě Rubikovy kostky rukama a další nohama |
| Mladík pod vodou na jeden nádech složil šest Rubikových kostek |
Kdo ale rozhodně neplakal, byl spolupořadatel Ahmad abú Husajn, který na palestinských územích od roku 2015 učil už téměř 400 vyznavačů tohoto hlavolamu. V prvním mistrovství dokonce vyhrál rekordním vítězstvím, kdy kostku vyřešil za 54 sekund, v dalším šampionátu už ho však vlastní studenti překonali časem 23 sekund a nyní tuto hranici ještě posunul již zmíněný Tiro.
I když se v minulosti konaly na palestinských územích různá místní mistrovství, letošní soutěž je výjimečná tím, že byla poprvé sponzorována mezinárodní organizací (WCA).
Rubikova kostka má i český patent
Ke světovým rekordům ale mají soutěžící ještě daleko. Ten v disciplíně 3×3×3 drží Jü-šeng Tu z Číny, který hlavolam rozluštil za 3 sekundy a 47 setin. Co si ale hlavně vyznavači speedcubingu cení, je průměr, za jak dlouho dojdou k řešení.
Praxe bývá taková, že každý soutěžící úkol splní pětkrát a jako jeho výsledek se započítá aritmetický průměr tří jeho průměrných časů (nejlepší a nejhorší čas se ignorují). A v tom je hvězdou Australan Feliks Zemdegs, který si drží úctyhodné statistiky 5 sekund a 69 setin.
Ernő Rubik se svým výtvorem.
Hlavolam má celou řadu variant. Princip verze 3×3×3 byl aplikován na větší i menší rozměry, načež se na trh dostaly typy 2×2×2, 4×4×4, 5×5×5, 6×6×6 a 7×7×7. Nemusí se také vždy jednat jen o krychlová tělesa, což demonstrují např. hlavolamy Megaminx, Pyraminx nebo Square One.
Českým patentem je právě kostka Square One, zejména v České republice označovaná také jako Square 21.