Článek
„Daněk mezopotámský představuje jeden ze zapomenutých triumfů ochranářské práce zoologických zahrad. Bez ní by s největší pravděpodobností z naší planety zcela zmizel,“ řekl Novinkám vědecký pracovník pro ochranu přírody olomoucké zoo Jan Pluháček.
„Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 600 až 700 jedinců, dalších zhruba 250 jich je chováno v zoologických zahradách,“ doplnil.
V České republice mohou návštěvníci spatřit daňky mezopotámské ve dvou zoo – v olomoucké a ostravské. Ta olomoucká je však jediná, kde tato vzácná zvířata odchovávají. Dosud se tu narodila čtyři mláďata.
Naše první letošní mláďata. Brněnská zoo ukázala záběry malých vlků hřivnatých
Daněk mezopotámský je podle Pluháčka jedním ze zvířat, která znali lidé od pradávna. Byl zobrazován na starověkých památkách již v 9. století před naším letopočtem. Žil v jihozápadní Asii, přesněji od Libanonu po Írán, přičemž na Blízkém východě byl vyhuben na konci 19. století.
Potomci dávného íránského páru
„Naštěstí však byly o padesát let později, v roce 1956, objeveny dvě populace v Íránu v rezervacích Dez Wildlife Refuge a Karkeh Wildlife Refuge v provincii Chuzistán. Z nich se roku 1960 dostala samička a v roce 1964 sameček do zoo v německém Kronbergu,“ sdělila Novinkám mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.
Z tohoto páru dnes podle ní pochází drtivá většina daňků mezopotámských na světě. Několik zvířat bylo totiž později ještě převezeno z Íránu do Izraele.
Kronberský chov byl naštěstí velmi úspěšný a na jeho základě vznikla v evropských zoo populace, která nyní čítá 107 jedinců v šestnácti zoo. Další desítky daňků mezopotámských chovají izraelské zoologické zahrady, které tento druh úspěšně vypouštějí do volné přírody.
Výběh s muflony a kozami
V olomoucké zoo mají daňci mezopotámští společný výběh se sikami vietnamskými, muflony a kozami bezoárovými. „Snášejí se bez problémů,“ poznamenal Pluháček.
Parohy mají u těchto daňků pouze samci, jejich délka je mezi 50 až 70 centimety. Samcům začíná první paroží růst zhruba ve druhém roce života, v předjaří shazují staré a v dubnu jim začíná vyrůstat nové, které je pokaždé o něco delší a rozložitější.
„Na rozdíl od jelenů je paroží daňků zakončeno lopatovitě. V porovnání s daňkem evropským má daněk mezopotámský paroží méně lopatkovité. Od svého evropského příbuzného se dále liší kratším a méně osrstěným ocasem a má výrazně menší černý lem kolem obřitku,“ konstatovala mluvčí.
Ve své domovině obývá daněk mezopotámský řídké lesy. Samice s mláďaty se sdružují do stád, samci do samčích skupin. „V období říje si samci vytvářejí teritoria, kam lákají samice,“ doplnila Gronská s tím, že hlavní potravou těchto zvířat je tráva spolu s listy a různými plody.