Článek
Na druhé straně existují lidé, kteří žijí spíš ve virtuálním než ve skutečném světě, řekl v pátek Sak. Za digitální přehradou zůstává ta část společnosti, která neumí nebo nemá možnost využívat moderní technologie.
Nejvíce poznamenané jsou nižší sociální vrstvy
Podle Saka se tento problém týká hlavně dětí a mladých lidí z nižších sociálních vrstev, jejichž rodiče mají nízké vzdělání. Z jeho výzkumů vyplývá, že zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi se využívání internetu mezi lety 1997 a 2000 prudce zvýšilo, u lidí s nižším vzděláním byl vývoj minimální.
"Celá moderní informační společnost bude postavená na počítačové gramotnosti, na schopnosti umět pracovat a pohybovat se v kyberprostoru," uvedl Sak. Počítačová negramotnost bude podle něj znamenat znevýhodnění na trhu práce, problémy v komunikaci s úřady i odlišné trávení volného času. "Dostanou se do takové sociální smyčky, která je vyvede na okraj společnosti," uvedl sociolog.
Na vině je školství
Rozdíly mezi rodinami by podle jeho názoru mělo vyrovnávat především školství, to však nástup informačních technologií v 90. letech zaspalo. "Už z výzkumu v roce 1997 jsme zjistili, že mládež získává počítačovou gramotnost hlavně v rodině, od kamarádů a sebevzděláváním," řekl. Opačný problém mají mladí lidé, kteří s počítačem, internetem a dalšími technologiemi pracují velmi intenzivně.
Podle Saka z nejnovějších výzkumů mezi vysokoškoláky vyplývá, že někteří z nich se pohybují více ve virtuálním prostoru než v realitě. "Z těchto intenzivních uživatelů například 15 procent uvedlo, že se se svým partnerem seznámilo prostřednictvím internetu," řekl Sak. Podle něj se těmto lidem mění hodnotová orientace, způsob trávení volného času a celkový životní styl, ale také vztah k přírodě a k ostatním lidem. Na tyto jevy by měla reagovat psychologie i pedagogika, varuje. Musí si zkusit uvědomit, jací budou ve 20 letech lidé, kteří od tří let tráví několik hodin denně u počítače a počítačových her, uvedl.
Podle únorového šetření agentury Markent má vlastní zkušenost s používáním internetu přibližně 34 procent dospělých lidí. Nejčastěji s internetem pracují lidé s vyšším vzděláním, mezi vysokoškoláky je 70 procent pravidelných uživatelů.