Článek
Marat Dupri se vždy zajímal o focení a když si před 18 měsíci pořídil první foťák, okamžitě se zaměřil na neuvěřitelné pohledy z výšek. Nejprve začínal na střeše svého vlastního domu. S jídlem však roste chuť a Dupri začal stoupat výš a výš. Spolu se stejně odvážnými kamarády už tak vyšplhal na mnoho výškových budov v Moskvě.
Dupriho a jeho kamarády láká adrenalin
Pohledy, které Dupri zachytil, skutečně dokážou zahýbat žaludkem. Mladíci se na jeho fotkách totiž pohybují po traverzách a úzkých plošinách, a to bez jakéhokoli jištění. Šplhají po vratkých žebřících a naklánějí se přes okraje střech. Aby se navíc na tato zakázaná místa mohli dostat, musí často šikovně proklouznout kolem ochranky a bezpečnostních opatření.
„Všechen ten risk za tak neuvěřitelné snímky zkrátka stojí,“ řekl deníku The Daily Mail Dupri.
Jakákoli konstrukce je velkým lákadlem
„Když jsem na střeše ve velké výšce, mám pocit, že mi svět leží u nohou. Všechny své problémy a starosti vždy nechám někde dole. Z výšek mám radost a pohled na rodné město si užívám. Dodává mi to energii a chuť k dalšímu focení,“ vysvětlil Dupri.
V honbě za fotkami se musí lézt až na úplný kraj
Když mladý fotograf poprvé vylezl se svým kamarádem na vrcholek 120metrové budovy, bylo to prý tak vzrušující, že si to museli zopakovat. Od té doby už pořídili snímky z několika nejvyšších míst Moskvy, jako je například 215 metrů vysoký pomník Petra Velikého, 270metrový vysílač a jedna z největších struktur v Evropě - moskevská věž Ostankino.
Dupri se nezastaví před ničím
„Ta věž se tyčí do výšky přes 300 metrů a vzhledem k velkému větru bylo velmi obtížné odtud něco fotit. Musel jsem se zkrátka naklonit a prostě vyfotit přímý pohled dolů. Byla to asi nejnebezpečnější situace, ve které jsem se při focení ocitl, bylo to děsivé. Jak ale říkám, za ten risk to stojí,“ dodal Dupri.