Dělostřelci vytvářejí prostředí pro tajemného tříokého listonoha

Drobný živočich, zhruba deseticentimetrový korýš listonoh letní připomínající prvohorní trilobity se právě líhne v cestách ve vojenském prostoru, kudy jezdí dělostřelecký pluk posádky v Brdech.

Listonoh se klube z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako jsou sucho a mráz. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí. Z české krajiny tito vzácní lupenonožci už téměř vymizeli.

„Je to paradox. Tento kriticky ohrožený druh lze najít na místech, která si lidé se vzácnou přírodou obvykle nespojují. Je možné na ně narazit ve stávajících či bývalých vojenských cvičištích, třeba právě v chráněné krajinné oblasti Brdy,“ řekl Novinkám Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Dříve tito korýši obývali dešťové kaluže na pastvinách, nezpevněných cestách nebo v polích. Ty ale z krajiny mnohde zmizely. „Vhodné podmínky tak listonohům vytvářejí pojezdy těžké vojenské techniky, po nichž zůstávají vyjeté koleje, které se zaplní vodou,“ vysvětlil Fišer.

Listonoh letní je korýš, který měří zhruba deset centimetrů. „Mezi dvěma hlavníma očima je malé třetí oko. Tělo mu kryje krunýř, zadeček zakončují dva dlouhé štěty,“ popsala živočicha mluvčí agentury ochrany přírody Karolína Šůlová.

Pod krunýřem se skrývá až stovka nohou. Potravou listonohů jsou řasy, organický materiál ze dna i malí bezobratlí živočichové, při jejichž hledání listonozi často ryjí ve dně. „Proto jsou louže s listonohy často zakalené,“ doplnila Šůlová.

Oplozená vajíčka kladou samičky listonoha na dno do vyhloubených jamek. Vajíčka velká jen něco okolo půl milimetru jsou obalena lepivým sekretem a sedimentem, což zvyšuje jejich šanci na přežití během vysychání kaluží. Samičky denně vyprodukují až 250 vajíček. Protože jsou listonozi krátkověcí a jejich životní cyklus nebývá delší než třicet dní, jsou podle přírodovědců schopni reprodukce už od devátého dne života. Zimu, stejně jako suchá období, přežívají pouze velmi odolná vajíčka.

„Během sezony se v osluněných loužích vymění dvě až tři generace listonohů,“ doplnil Fišer a upozornil i na zajímavý způsob putování živočicha. Dříve se podle přírodovědců listonoh vyskytoval především v Polabí. „Je to pro něj přirozenější prostředí, protože se tento živočich vyskytuje spíš v teplejších oblastech a v Brdech by se nejspíš přirozeně nevyskytl. Pravděpodobně se sem dostala vajíčka nalepená v bahně na kolech a pásech v různých záhybech vojenské techniky, která se na valníku přepravila do Brd. Tady jim na cvičišti vytvořil pohyb techniky dobré podmínky,“ řekl Novinkám Fišer o rozšíření vzácného živočicha.

Díky pohybu vojenské techniky dělostřeleckého pluku se nyní udržují a šíří kolonie listonoha v Brdech. V závislosti na počasí tady každoročně odborníci sledují různé počty korýše. Někdy jich pozorují desítky kusů, jindy až tisíce. Když prší a je teplo, mají ideální podmínky.