Článek
Obraz dorazil s dvojicí českých emigrantů, jeho tvůrkyní, malířkou Marií Gabánkovou a novinářem a fotografem Alešem Březinou.
Portrét Kryla namalovala Gabánková při jedné z jeho koncertních šňůr po Americe před 40 lety.
„Při jednom z koncertů mu Aleš v roce 1984 umožnil několik dnů bydlet u sebe doma. A já jsem žila nedaleko. Měla jsem v podkroví malý ateliér. Ukazovala jsem mu nějaké své práce, třeba portrét Josefa Škvoreckého,“ přiblížila Gabánková.
„Strašně moc mě zajímá figura, psychika a výraz ve tváři. Vnitřní rozpoložení člověka ztvárněné do vnější podoby. A jemu se ta myšlenka líbila. Dokonce mi dával návrhy. Taky rád kreslil, byl vystudovaný grafik,“ dodala žena, která do Kanady emigrovala s rodiči a bratrem v roce 1968.
Namalovat písničkářův portrét byl její spontánní nápad.
„Celé to portrétování bylo velice zajímavé, protože Karel samozřejmě nemlčel. Pořád jako model skládal nahlas verše. Bylo úžasné jej sledovat, ale o to těžší bylo se soustředit na malbu. Přišel mi sednout kvůli portrétu asi čtyřikrát. Na zemi bylo i několik flašek piva, to ale na portrétu samozřejmě není,“ pousmála se autorka obrazu.
Na rozdíl od jiných modelů, kteří bývají strojení nebo naopak příliš strozí, působil Karel Kryl na malířku velmi přirozeně.
„Pro mne jsou nejdůležitější tvář a pohled, zachytit duši člověka a ruce, ty taky mají svoji vlastní řeč. U Karla jsme ale dlouho pózu nehledali,“ reagovala Gabánková.
Portrét nakonec zůstal po celých 40 let v Kanadě u autorky, i když se jej snažila dát samotnému Krylovi a později jeho druhé ženě.
„Jednou došlo i ke komické situaci, kdy o obraz projevil zájem jeden Kanaďan, který ani Karla Kryla neznal. Jeho to pak šíleně vytočilo, že jsme chtěli prodat jeho portrét,“ podotkla autorka.
„Říkal: ‚Vy byste kšeftovali s mým portrétem?‘ Nakonec se to všechno uklidnilo a obraz nám zůstal,“ pousmál se Březina, který do Kanady přišel v roce 1980. „Karel měl neuvěřitelný smysl pro humor,“ doplnila jeho slova Gabánková.
Březina zavzpomínal na Krylovu nekompromisní povahu. „Byl to přímý člověk. On skutečně ty kompromisy nechtěl dělat. Vadilo mu například, když se hned začátkem devadesátých let začal propojovat byznys s politikou,“ uvedl.
„Že se začaly používat opět vedlejší praktiky. Vznikl takový privatizovaný komunismus. Za komunismu se znárodňovalo a teď privatizovalo. Ale byl i velmi nespokojený s rozdělením Československa. Měl pocit, že oba národy patří k sobě,“ podotkl Březina.
Blíž se seznámit s Karlem Krylem a jeho osobností i tvorbou mohou lidé v expozici Karla Kryla v Kroměříži. Výstavou je provede Jana Knapková, která měla také možnost se s písničkářem osobně poznat.
„V květnu v devadesátém roce jsme zorganizovali jeho koncert na zimním stadionu v Kroměříži pro pět tisíc lidí. Prošla jsem si s ním město, hodně jsme si povídali. Byl sice kritický a jízlivý, ale zároveň nesmírně vlídný a laskavý,“ přiblížila Knapková.