Cyklojízda na knedlíčky v Číně se zvrhla. Zúčastnilo se přes 100 tisíc lidí

Vše začalo, když se letos v červnu čtyři univerzitní studenti vydali na bicyklech z Čeng-čou do Kchaj-fengu, aby ochutnali tamější polévkou plněné knedlíčky guantangbao. Vedla je k tomu prostá chuť udělat něco bláznivého a zažít něco neobvyklého za minimum peněz.

„V mládí člověk nedostane druhou šanci, a tak je potřeba se sebrat a vydat se na spontánní výlet s přáteli,“ řekl později místním médiím jeden ze studentů.

Zpráva o jejich cestě se však začala rychle šířit, zejména prostřednictvím sociálních médií, a postupně se na kole na knedlíčky do Kchaj-fenu vydávalo čím dál víc lidí.

Když se na cestu chystali další účastníci v pátek večer, už to nešlo přehlédnout. Ačkoliv oficiální údaj o počtu účastníků čínské úřady nevydaly, podle odhadů se z Čeng-čou do sousedního města vydalo přinejmenším 100 tisíc cyklistů, některé zdroje udávají dokonce až 200 tisíc.

Nešlo výhradně o studenty, ale přidali se i starší lidé, a účastníci také neputovali už jen na kolech. Třeba sedmadvacetiletá Li se do cyklistické kolony zařadila na skútru.

„Všichni byli strašně energičtí, bylo to jako návrat do studentských let,“ popsala webu BBC a dodala, že se k účasti rozhodla proto, že chtěla „zase jednou žít jako mladý člověk“.

Narážela tím zřejmě na současnou situaci v Číně, kdy prakticky ve všech sférách pracovního trhu panuje značně konkurenční, stresující prostředí a sehnat dobrou práci není jednoduché. Mladí lidé se čím dál častěji odmítají v tomto systému aktivně angažovat a hledají nějaké „únikové“ způsoby života.

Čínské úřady obecně těmto akcím nefandí, v případě páteční jízdy ale byly tolerantní nebo dokonce vyšly účastníkům vstříc.

Na provoz a bezpečnost cyklistů dohlíželi policisté, ze vzduchu situaci monitorovaly drony a úředníci v cílovém městě oznámili různé slevy a akce zaměřené především na studenty.

Účast tolika lidí se ale na akci neprojevila úplně pozitivně. Účastníci jeli po rychlostní silnici, kterou takřka celou zaplnili, a způsobili tak masivní komplikace v doúpravě. Podle některých řidičů jim cesta, kterou běžně zvládnou za hodinu, tentokrát trvala třikrát déle.

A moc to neodsýpalo ani cyklistům, protože se cestou tvořily různé zácpy a místy tak museli jít i pěšky. Někteří si stěžovali, že cesta do 50 kilometrů vzdáleného města jim trvala až sedm hodin.

Ani v cíli je pak nečekala kdovíjaká radost. Restaurace se samozřejmě téměř okamžitě zaplnily a to samé platilo i o dostupných hotelových pokojích. Také sehnat taxi se zdálo jako nesplnitelný úkol.

Ani provozovatelé restaurací zřejmě nesršeli vždy nadšením z přívalu klientely. Jeden z účastníků jízdy například na sociálních sítích napsal, že zaslechl majitele podniku, jak si nebere servítky, když mluvil o vysokoškolácích, kteří prý nemají nic lepšího na práci. „Opravdu mě mrzí, že jsem jel,“ zakončil svůj náhled na celou akci.

Na nečekanou „monstrakci“ vzápětí zareagovaly společnosti provozující sdílená kola tím, že začaly účtovat vysoké poplatky uživatelům, kteří na těchto bicyklech vyjedou mimo město.

Tři největší čínské cyklistické platformy také vydaly společné prohlášení, v němž studenty vyzývají, aby na delší vzdálenosti cestovali vlaky nebo autobusy, a několik univerzit v Čeng-čou vyzvalo studenty, aby se vrátili na koleje a pokud možno se z  nich nevzdalovali.

O tom, že s přízní úřadů to nebude tak horké, svědčí fakt, že policisté z obou měst v sobotu a v neděli uzavřeli několik frekventovaných cyklotras.

Dá se tedy předpokládat, že k další podobné cyklojízdě mezi Čeng-čou a Kchaj-fengem s požehnáním úřadů jen tak nedojde. A to nejen kvůli tomu, že ta poslední přinesla značné komplikace, ale také proto, že při takovém počtu účastníků by na ní mohly zaznívat různé protirežimní myšlenky.

Nic z toho podle všeho nijak zvlášť nevadí paní Li, která si hromadný výlet do Kchaj-fengu zjevně velmi užila. „Lidé jsou dnes ve stresu, takže podobné nápady jsou dobré. Radost a štěstí jsou totiž nakažlivé,“ tvrdí mladá žena, podle níž se takové akce budou objevovat i nadále.