Článek
Pocta českému tradičnímu řemeslu i oděvnímu návrhářství, tak označilo akci české velvyslanectví v Bruselu. Chlapeček si český obleček „vyzkoušel“ ve středu od pravého poledne do tří hodin odpoledne.
Je to vůbec poprvé, co autor kostýmu pro čurajícího chlapečka pochází z Česka. Kostým navrhla módní designérka Alice Klouzková, má současný design, ale vychází z tradiční technologie modrotisku.
🇨🇿🇧🇪 Něco hezkého pro dnešní den - Manneken Pis v modrotiskovém oblečku ❤️ pic.twitter.com/vH0FTnX96i
— Jana Krejčová (@krejcoj) October 21, 2020
Českou stopu však už čurající chlapeček ve svém šatníku má. Loni v prosinci byl v rámci večerního běhu vánočním Bruselem představen kostým s československým znakem a číslem 903, který připomínal atletickou legendu Emila Zátopka. Akci tehdy inicioval francouzsko-belgický časopis Zatopek.
Setkání dvou legend
Soška Čurajícího chlapečka (Manneken Pis) je bruselskou legendou, kterou vyhledávají davy turistů. Pochází z roku 1620 a nahradila obdobnou sochu kamennou. V bruselských mýtech a legendách má postava čurajícícho chlapce pevné místo. Jedna z nich praví, že předobrazem pro sochu je dvouletý vévoda Godfried II. Brabantský z 12. století, jehož družina ho zavěsila do koše na strom při boji se svými nepřáteli. Malý vévoda pak posměšně právě na ně čural.
✍️SAVE THE DATE
— CzechCentreBrussels (@CzechCentreBxl) October 14, 2020
🇧🇪#MannekenPis, the symbol of #Brussels, will put on a Czech indigo print costume!
✍️21 October, noon to 3pm
🇨🇿Offered by @CzechMFA @CzechCentreBxl (@Ceska_centra ) to @VilleBruxelles / @DelphineHouba !
✂️Author of the #blueprint costume: Alice Klouzková pic.twitter.com/SAhg0NXF4s
Druhá legenda zase zmiňuje malého chlapce jménem Juliaanske, který zachránil ve 14. století Brusel tím, že se vymočil na zápalnou šňůru obléhatelů, kteří chtěli vyhodit hradby města do povětří.
Modrotisk je tradiční středoevropská technika barvení textilií a také se tak může nazývat už nabarvená tmavě modrá látka s typickým bílým vzorem. Jde o negativní tisk, při kterém se látka potiskne voskem v místech, kde má zůstat bílá, a následně obarví.
V českých zemích tato technika zaznamenala rozmach v 18. století, kdy začala pronikat do lidových krojů. V roce 2018 byl na žádost České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska a Maďarska přidán modrotisk na seznam nehmotného dědictví UNESCO.