Článek
Pocta českému tradičnímu řemeslu i oděvnímu návrhářství, tak označilo akci české velvyslanectví v Bruselu. Chlapeček si český obleček „vyzkoušel“ ve středu od pravého poledne do tří hodin odpoledne.
Je to vůbec poprvé, co autor kostýmu pro čurajícího chlapečka pochází z Česka. Kostým navrhla módní designérka Alice Klouzková, má současný design, ale vychází z tradiční technologie modrotisku.
🇨🇿🇧🇪 Něco hezkého pro dnešní den - Manneken Pis v modrotiskovém oblečku ❤️ pic.twitter.com/vH0FTnX96i
— Jana Krejčová (@krejcoj) October 21, 2020
Českou stopu však už čurající chlapeček ve svém šatníku má. Loni v prosinci byl v rámci večerního běhu vánočním Bruselem představen kostým s československým znakem a číslem 903, který připomínal atletickou legendu Emila Zátopka. Akci tehdy inicioval francouzsko-belgický časopis Zatopek.
Setkání dvou legend
Soška Čurajícího chlapečka (Manneken Pis) je bruselskou legendou, kterou vyhledávají davy turistů. Pochází z roku 1620 a nahradila obdobnou sochu kamennou. V bruselských mýtech a legendách má postava čurajícícho chlapce pevné místo. Jedna z nich praví, že předobrazem pro sochu je dvouletý vévoda Godfried II. Brabantský z 12. století, jehož družina ho zavěsila do koše na strom při boji se svými nepřáteli. Malý vévoda pak posměšně právě na ně čural.
✍️SAVE THE DATE
— CzechCentreBrussels (@CzechCentreBxl) October 14, 2020
🇧🇪#MannekenPis, the symbol of #Brussels, will put on a Czech indigo print costume!
✍️21 October, noon to 3pm
🇨🇿Offered by @CzechMFA @CzechCentreBxl (@Ceska_centra ) to @VilleBruxelles / @DelphineHouba !
✂️Author of the #blueprint costume: Alice Klouzková pic.twitter.com/SAhg0NXF4s
Druhá legenda zase zmiňuje malého chlapce jménem Juliaanske, který zachránil ve 14. století Brusel tím, že se vymočil na zápalnou šňůru obléhatelů, kteří chtěli vyhodit hradby města do povětří.
V Bruselu běhali kolem čurajícího chlapečka oblečeného v Zátopkově dresu
Modrotisk je tradiční středoevropská technika barvení textilií a také se tak může nazývat už nabarvená tmavě modrá látka s typickým bílým vzorem. Jde o negativní tisk, při kterém se látka potiskne voskem v místech, kde má zůstat bílá, a následně obarví.
V českých zemích tato technika zaznamenala rozmach v 18. století, kdy začala pronikat do lidových krojů. V roce 2018 byl na žádost České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska a Maďarska přidán modrotisk na seznam nehmotného dědictví UNESCO.