Článek
Mrtvé alpaky, kozy i krávy. Tak našla řada farmářů svůj dobytek a místní si opět po letech začínají povídat o mytickém tvoru, který z dobytka vysává krev.
Šeptanda nabrala na intenzitě ve chvíli, kdy Carla Toresová na počátku měsíce natočila pomocí dronu video, na němž údajnou čupakabru zachytila.
Na záznamu je na poli vidět šmouha ve tvaru zvířete. „Je to divné. Vypadá to jako pes, ale má to na zádech hrb. V té samé pozici, jako je zobrazována čupakabra,“ uvedla Floresová.
Jeden z radních nedalekého města Canllapata Lucio Portugal uvedl, že různí farmáři nalezli celkem desítky mrtvých zvířat, kterým byla vysáta krev z ran vedoucích od krku až k břichu.
Některým zvířatům pak chyběly orgány. „Nevíme, jestli to byla čupakabra, nebo ne,“ uvedl Portugal.
Čupakabra dle všeho řádila minulou neděli i v tisíc kilometrů vzdálené Guatemale.
Kdosi nebo cosi zabilo na jedné z farem v obci Chimaltenango hejno slepic, krocanů a kachen. Zveřejněné video ukazuje pouze těla mrtvých ptáků rozesetá po celé zahradě a obyvatele, kteří si mrtvoly zvědavě prohlížejí.
Novodobý mýtus jménem čupakabra
Legendy o čupakabře jsou překvapivě mladé. První „pozorování“ se datuje do roku 1995, kdy tato příšera měla zaútočit na zvěř v Portoriku. Od té doby byla hlášena pozorování a svědectví z různých koutů latinské Ameriky, ale i USA, Ruska či Filipín.
Ačkoliv je v češtině používán většinou ženský rod a přepsaný výraz čupakabra, ve španělštině je el chupacabra rodu mužského a jde o složeninu slov chupar (sát) a cabras (kozy). Doslova tedy jde o vysávače koz. Poprvé toto slovo použil v rozhlasovém pořadu komik Silvio Pérez v roce 1995, když mluvil o záhadných útocích na zvířata.
Čupakabra totiž svým obětem vysává krev, případně pojídá jejich měkké orgány.
Popis mytické příšery se, jak to v podobných případech bývá, dost liší. Nejčastěji se má jednat o ještěru podobnou příšeru, jejíž tělo je pokryté šupinami. Má být vysoká okolo jednoho metru a pohybovat se převážně po zadních, podobně jako klokani.
Další častou podobou je pak podoba bizarního divokého psa se silnými zadními končetinami a bez srsti. Na zádech má velký hrb. V obou případech pak ale má zvíře jasně rudé svítivé oči.
„Máme na to hodně názorů. Protože jedni sousedé říkají, že to musela být čupakabra, zatímco druzí říkají, že v noci slyšeli mňoukání, ale viděli zvíře podobné vlkovi,“ uvedla jedna z obyvatelek.
„Nevíme, co to bylo za zvíře. To, na co se ptáme, ale je, proč tomu úřady věnují tak málo pozornosti a nepomůžou nám zjistit, co to bylo,“ dodala.
Podobné případy hlášeny i odjinud
Domnělé řádění čupakabry se letos odehrálo ještě na dvou místech.
V březnu v guatemalské vesnici Pueblo Viejo bylo nalezeno 75 zabitých zvířat, v květnu pak v mexickém městečku Leona Vicario našli mrtvou kozu, které cosi vysálo krev a vyrvalo oči.
Původ čupakabry
Původ čupakabry
Americký spisovatel a skeptik Benjamin Redford věnoval čupakabře pět let výzkumů a pátrání, které shrnul v roce 2011 v knize Stopování čupakabry.
Povšiml si, že první popisy v devadesátých letech se nápadně shodují s podobou příšery jménem Sil ze sci-fi hororu Mutant, který přišel do kin v roce 1995 – tedy ve stejném roce, kdy fenomén čupakabry spatřil světlo světa.
Zprávy o tom, že by ze zabitých zvířat byla vysáta všechna krev, nebyla nikdy potvrzena pitvou. V Portoriku doktor David Morales prozkoumal přes 300 hlášených zpráv o zvířatech zabitých údajnou čupakabrou a dospěl k závěru, že ani jednomu nebyla vysáta krev.
Ony dvě rány na krku můžou být způsobeny psy či kojoty. To že svou oběť zakousnou, ale nesežerou, se stává poměrně často. Buď proto, že jsou příliš mladí a nezkušení, nebo proto, že zabít kořist je pro ně těžké a příliš je to vyčerpá.
Ve většině případů existuje přirozenější vysvětlení – jde o útok některé z opravdu existujících šelem, či dílo člověka toužícího po senzaci nebo zastrašení farmářů.
V případě drůbeže se pak nabízí viník v podobě jaguarundi – malé kočkovité šelmy rozšířené po celé latinské Americe.
Jaguarundi si ráda pochutná i na drůbeži a od koček se liší protáhlejším tělem. Je však téměř vyloučeno, aby si troufla na větší kořist, jako jsou kozy nebo alpaky.
V Mexiku pak lidé mohli spíše vidět toulavé a zdivočelé mexické naháče. Bezsrsté psí plemeno, které se oficiálně nazývá Xoloitzcuintle.
Po stopách tajemných tvorů: Kde byl spatřen yetti a kde třeba čupakabra?
