Článek
Anketa čtenářů Novinek, ve které se volilo nových sedm divů světa, nepostrádala dramatičnost. Ještě v momentě, kdy mělo odhlasováno 47 tisíc čtenářů, anketu vedly o jednu desetinu procenta pyramidy v Gíze, ty však po hlasování dalších tří tisíc čtenářů vedení ztratily a do konce hlasování se již zpět do čela nedostaly. Podlehly tak kontroverznímu výtvoru v sousedním Německu - zámku Neuschwanstein.
Mezi dalších sedm divů světa čtenáři zařadili Velkou čínskou zeď (údajně jedinou stavbu, která je vidět z Měsíce), která sice dostala pouze asi polovinu hlasů, co vedoucí dvojice, přesto ale měla velký náskok před čtvrtou stavbou, hradem Alhambra. Ten nechali vystavět maurští vládcové nad Granadou a je považován za vrcholné dílo arabské architektury ve Španělsku.
Páté místo obsadila pýcha Velké Británie, megalitický kruhový památník Stonehenge. Na šesté příčce skončil indický Tádž Mahál, který je považován na celém světě za symbol hluboké lásky. Maccu Picchu skončilo těsně pod vítěznými branami.
Na poslední sedmé příčce se pak těsně umístila ocelová Eiffelova věž, která je nejmodernější stavbou mezi vámi zvolenými sedmi divy. Stavba Alexandra Gustava Eiffela překonala starobylé Maccu Picchu přibližně o pouhých sedmnáct hlasů a nechala ho tak za branami elitní sedmičky. Zařazení Eiffelovy věže do ankety je tak trochu podivné, není totiž sebemenšího důvodu, proč by měla být označena za div světa. Horu oceli možná může leckterý technik obdivovat, nikoli však jí být udivován.
Nejméně oblíbenými stavbami pak v hlasování byly americká Socha svobody a Chrám Kiyomizu v Japonsku, které obdržely pouze něco málo přes půl procenta z celkového počtu pětapadesáti tisíc hlasů.
umístění | název stavby | zisk hlasů v % |
1. | zámek Neuschwanstein | 24,31 |
2. | pyramidy v Gíze | 23,63 |
3. | Velká čínská zeď | 12,73 |
4. | Alhambra | 7,30 |
5. | Stonehenge | 5,52 |
6. | Tádž Mahál | 3,48 |
7. | Eiffelova věž | 2,70 |
Zámek Neuschwanstein
Neuschwanstein je velkolepý, avšak kýčovitý zámek umístěný na vysokém skalnatém vrchu bavorských Alp. Vybudoval ho bavorský král Ludvík II., který měl často problémy s rozeznáváním fantazie od reality. To byl také hlavní předpoklad, který dal vzniknout tomuto zámku. Neuschwanstein je jakýmsi výsledkem jeho představ o životě v jiném světě, v jiné době. Krásný zámek má však několik záporů. Je na romantickém, ale stejně tak i na špatně přístupném místě. Je obrovský, z dálky působí ale takřka jen jako namalovaný. Hlavním záporem je pak nepřirozená směsice stavebních slohů, které nejdou ani při nejlepší vůli dohromady. Stavba Neuschwansteinu započala roku 1869 a byla dokončena okolo roku 1886.