Čínský pár toužil po synovi, všem devíti dcerám ho dal alespoň do jména

Pár na venkově ve východní provincii Ťiang-su vychoval devět dcer. Nejstarší z nich je nyní šedesátiletá Čao-ti, její jméno znamená v překladu „prosící o bratra“. Druhá a třetí dcera se jmenují Pchan-ti a Wang-ti, tedy „těšící se na bratra“. Následují Siang-ti alias „myslící na bratra“, Laj-ti neboli „bratr přichází“, Jing-ti čili „vítající bratra“ a Nien-ti, jejíž jméno lze přeložit jako „chybějící bratr“.

Nejpozoruhodnější jméno však podle SCMP dostala osmá dcera Čchou-ti, jehož význam je „nesnášející bratra“. Vyjadřuje zoufalství rodičů, kteří se stále nemohou dočkat mužského potomka. Poslední dceru pak pojmenovali Meng-ti, tedy „sen o bratrovi“. Všechna jména vymyslel jejich otec.

Čína se potýká s nerovnováhou v počtech mužů a žen. Oficiální zdroje uvádějí, že na 100 žen připadá 104 mužů, ale podle některých analytiků je však tento nepoměr pravděpodobně větší.

Situace je výsledkem politiky jednoho dítěte zavedené na konci 70. let, jejímž cílem bylo zastavit tehdejší populační explozi, i kulturních vzorců preferujících mužské potomky, a to zejména ve venkovských oblastech. Mnoho Číňanů totiž věří, že syn se o ně ve stáří postará, zatímco dcera je jako voda, která odejde poté, co se vdá, napsal list South China Morning Post.

Přesto rodiče vychovali všech devět dcer s láskou a nyní podle Siang-ti žijí „jako jedna velká šťastná rodina“. Ačkoliv nikdy nepatřili k bohatším společenským vrstvám, postarali se jejich rodiče o to, aby sestry dokončily školu. „Můj otec matce často říkal: Co je špatného na dcerách? Mám rád dívky. Udělám vše pro to, aby se jim dostalo vzdělání,“ svěřila se Siang-ti na sociálních sítích, kde sdílí střípky z jejich rodinného života.

„Jako malé jsme si spolu hrály, praly se a hádaly se. (…) Sestry jsou moje nejlepší kamarádky pro život. Jsem velmi ráda, že mohu být v jejich společnosti,“ napsala dále Siang-ti.

Situace v oblasti plánování dětí se však v čínské společnosti v poslední době začíná pomalu obracet. Zejména ve velkých městech si páry naopak přejí dceru, což je zčásti dáno i tím, že ženich musí za snoubenku vyplatit velký finanční obnos, než se s ní ožení.

Počet obyvatel Číny navíc v posledních letech klesá. Čínská vláda se snaží tento trend zvrátit, takže čínské úřady v roce 2016 politiku jednoho dítěte zrušily. V zemi se však nadále snižuje nejen porodnost, ale i zájem mladých lidí vstoupit do manželství.