Článek
Osmičlenná rodina z města Nan-jang v čínské provincii Che-nan žije v luxusním hotelu déle než sedm měsíců. Ačkoliv obývají apartmá o třech místnostech, jsou podmínky pro osm lidí stále dost stísněné, ale to nikomu nevadí. Všichni si naopak pochvalují přidaný luxus, který život v hotelu poskytuje.
Mu Süe, jedna z členek rodiny, čínským médiím sdělila, že jde o dlouhodobý pronájem, který stojí tisíc jüanů denně (téměř 3200 korun). To údajně vyjde levněji než bydlení, kde rodina žila dosud.
Jak moc je život v hotelu ve skutečnosti úsporný, ovšem není úplně jasné. Server South China Morning Post upozorňuje, že náklady na bydlení v Nan-jangu nejsou přesně vyčísleny, ale jako ne zcela dobré srovnání dodává, že v Šanghaji stojí nájem dvoupokojového bytu v průměru 20 tisíc jüanů měsíčně (kolem 64 tisíc korun).
V čínských restauracích obsluha tančí, zákazníkům to připadá vulgární
Výhoda bydlení v hotelu však má spočívat především v tom, že cena je pevně daná a zahrnuje všechny poplatky i služby. Není tak potřeba platit zvlášť například za vodu, elektřinu nebo parkovací místo.
Podle dostupných informací přitom rodina v rámci čínské společnosti patří k těm lépe situovaným. Údajně vlastní šest blíže neurčených nemovitostí, takže by o peníze neměli mít nouzi. Život v hotelu si tak navzdory na naše poměry stísněným podmínkám pravděpodobně oblíbili zejména díky dalším službám.
„Mám pocit, že je tu všechno pohodlnější, takže chceme v hotelu žít až do konce života,“ odhalila Mu Süe další rodinné plány.
Jen si tak ležet na zádech
South China Morning Post v souvislosti s touto rodinou připomíná také sílící trend, kdy zejména mladí Číňané čím dál častěji odmítají žít podle současných konvencí. Tento směr se označuje jako tchang-pching, což v překladu zhruba znamená něco jako ležet rovně na zádech.
Nejde však pouze o řešení otázky bydlení, ale o celý soubor „opatření“, která dohromady vytvářejí specifický přístup k životu. Lidé s touto filozofií tak například odmítají podřídit se společenskému tlaku na osobní i pracovní úspěchy, výkony a výsledky. A stejné je to také s očekáváními, která jsou na mladé Číňany kladena v otázce hledání životního partnera a založení rodiny.
Termín tchang-pching se poprvé objevil v roce 2020 a řady jeho stoupenců se začaly více rozšiřovat o rok později. Čínský režim tuto myšlenku pochopitelně striktně odmítá a místní internetový regulační úřad začal ihned ve velkém omezovat příspěvky na toto téma.