Chuck Norris slaví narozeniny. Herec, který se stal fenoménem, může v mnohém inspirovat

Říci, že Chuck Norris je fenoménem, není v případě tohoto amerického herce, kterému dle jeho slov v žilách koluje irská a čerokézská krev, ani trochu nadsazené. Muž, jenž během působení v letectvu Spojených států našel vášeň pro bojové sporty, se stal hrdinou filmů a jednoho seriálu, na kterých vyrůstaly nejméně dvě generace.

Navzdory legendám se Chuck Norris nenarodil při vzniku vesmíru ani si před vlastním příchodem na svět nepostavil nemocnici. Ve skutečnosti se narodil ve městě Ryan v americkém státě Oklahoma 10. března roku 1940 Wilmě a Rayovi Dee Norrisovi jako Carlos Ray Norris.

Svou tvrdohlavost či umíněnost, se kterou šel za všemi svými cíli, připisuje Norris svému původu. Mísí se v něm totiž irská krev s krví indiánského kmene Čerokézů. Dědeček z otcovy strany byl irský imigrant, který si vzal čerokézskou ženu, a aby se to nepletlo, babička z matčiny strany byla Irka, která si vzala příslušníka čerokézského kmene. Alespoň to tvrdí Norris, kritici však namítají, že oddací listy naznačují, že jeho prarodiče indiány nebyli.

Jeho dětství není nic, na co by Norris rád vzpomínal. Jeho otec se po návratu z války živil jako mechanik, řidič autobusu a taxíku, ale mnohem raději holdoval alkoholu. Mladý Carlos Ray tak pomáhal své matce s výchovou dvou mladších bratrů. Možná i kvůli tomu se mezi svými spolužáky příliš neprojevoval.

Představa, že už od mala byl Norris dominantním drsňákem, který každému na potkání nakopal, je mylná. Jako chlapec byl tichý a neprůbojný. Tělocvik ani sporty mu nešly a dle vlastních slov byl jeho výkon v ostatních předmětech také dost příšerný. Co se týče fyzické aktivity, změnila mu život armáda.

Do armády Norris zamířil ihned, jakmile mu bylo 18, tedy v roce 1958. Přidal se k letectvu a byl poslán na leteckou základnu Osan v Jižní Koreji. Tam získal svou přezdívku Chuck a tam se poprvé setkal s asijským bojovým uměním, konkrétně s tangsudo, kterému se někdy přezdívá korejské karate.

Posléze byl Chuck Norris převelen na leteckou základnu do Kalifornie, ovšem s tréninkem bojových umění nepřestal. Když v roce 1962 z armády odešel, ucházel se o místo v policejním sboru v kalifornském městě Torrance. Během čekání na to, jak jeho žádost dopadne, si Chuck otevřel školu bojových umění.

Kromě tangsudo, ve kterém získal černý pásek, pilně studoval i další bojová umění, ale jako ostatně se vším v Chuckově životě však úspěchy nepřišly samy od sebe. Chuck objížděl sportovní turnaje a několik let jezdil od porážky k porážce. Jestli má však Norris něco společného s filmovými hrdiny, které ztvárnil, pak je to to, že se nevzdává. Roky plynuly, Norris se stále zlepšoval a pomalu rozšiřoval svou síť škol. Do nich chodily i herecké hvězdy jako Steve McQueen či Priscilla Presleyová.

Posléze začaly přicházet úspěchy i na sportovním poli. V roce 1967 vyhrál Chuck Norris svůj první turnaj v karate, o rok později se v tomto sportu stal mistrem Spojených států. V roce 1969 titul obhájil, aby následně odešel do sportovního důchodu neporažen. Právě díky svým sportovním úspěchům se setkal s největší hvězdou akčních filmů té doby – Brucem Lee.

Chuck se s Brucem seznámil na sportovních turnajích a nějakou dobu spolu spolupracovali. Následně se však Bruce Lee vrátil do Hongkongu, aby se věnoval filmové kariéře. „Dva roky jsem o něm neslyšel a pak mi zničehonic zavolal,“ svěřil se Norris v jednom z rozhovorů. Vysvětlil Chuckovi, že by chtěl natočit film s nejlepším soubojem, jaký byl dosud k vidění – a to přímo v římském Koloseu.

„Chci, abys byl v tom souboji můj soupeř,“ sdělil Chuckovi Bruce Lee. Norris svého přítele nezapomněl pošťouchnout a zeptal se, kdo v tom souboji má vyhrát. „Samozřejmě že já. Jsem hvězda filmu,“ připomněl mu Bruce Lee. „Je mi to jasné, chceš porazit dvojnásobného šampiona v karate,“ kontroval Chuck. „Ne, já chci zabít dvojnásobného šampiona v karate,“ opáčil mu jeho přítel.

Nad nabídkou Chuck Norris příliš dlouho neváhal. Odjel do Říma, aby ztělesnil roli záporáka Colta, která mu změnila život. Už v roce 1968 se Norris podílel, zejména coby kaskadér, na natáčení akčního snímku Dům sedmi rozkoší, ovšem s hlavní zápornou rolí v Cestě draka se to nedalo vůbec srovnat.

Hongkongský film se stal celosvětovým trhákem a pro Chucka znamenal předzvěst budoucích úspěchů. O dva roky později se objevil v hlavní záporné roli ve filmu s českým názvem Masakr v San Francisku (v Americe distribuovaný pod názvem Yellow Faced Tiger). V roce 1977 přišla první hlavní role ve filmu Bourák, ale Chuck cítil, že to není ono. „Chci hrát ve filmech, které dávají smysl,“ posteskl si.

Neměl tím na mysli, že by přesedlal z akčních filmů na artovou produkci, v bojových filmech ale postrádal větší roli příběhu. To se změnilo po filmu Správní chlapi nosí černou. Snímek nechtělo zaplatit žádné z filmových studií, a tak se o jeho promítání postarali Norris a jeho producenti. Sami si pronajímali kina a veškeré tržby šly jim. Snímek stál milion dolarů a vydělal 18 milionů. Psal se rok 1978 a z Chucka Norrise se stal nefalšovaný americký akční hrdina.

Akční hvězdou největšího kalibru se Norris stal v roce 1984 ve filmu Nezvěstní v boji (Missing in Action), kde ztvárnil vietnamského veterána plukovníka Jamese Braddocka. Od té doby následoval nespočet podobných rolí. Vypíchnout se sluší snímek Delta Force. Postava Chucka Norrise v uniformě americké armády srdnatě bojujícího proti přesile se stala ikonou osmdesátých let.

V devadesátých letech se stal ikonou díky moralistnímu seriálu Walker Texas Ranger. Seriál se stal ohromně populárním nejen v Americe, ale téměř po celém světě. Pamětníci české televizní zábavy si nemohou bez tohoto sriálu devadesátá léta ani představit.

Úspěch příběhů texaského rangera Cordella Walkera nemilosrdně trestajícího bezpráví, varujícího před užíváním drog a starajícího se o komunitu přinesl slávu nejen Norrisovi, ale i oddělení texaských rangerů obecně. Není tedy divu, že se Norris u příležitosti svých sedmdesátin stal opravdovým texaským rangerem. Čestné členství v této bezpečnostní složce mu v roce 2010 udělil tehdejší guvernér státu Texas Rick Perry.

„Společně se svým bratrem (Aaron Norris seriál produkoval - pozn. red.) pomohli pozvednout status našich Texas Rangers až k mytickým výšinám,“ uvedl tehdy Perry. Kromě filmových rolí napsal Norris několik knih věnujících se především bojovým sportům, ale hlavně vymyslel i svůj vlastní bojový systém. Bojové umění vychází ze stylu tangsudo, které je podobně jako taekwondo známé díky svým technikám kopů.

Zprvu se Norrisův systém jmenoval americké tangsudo, Chuck Norris Karate System nebo prostě Chuck Norris System. V roce 1990 byl nakonec přijat název Chun Kuk Do, což by se volným překladem z korejštiny dalo přeložit jako „Univerzální cesta“. Bojové umění má i svůj morální kód, který vychází z Norrisova osobního přesvědčení.

Norris je přesvědčeným křesťanem a republikánem, což z něj ve velké části americké veřejnosti dělá pravého kladného hrdinu. Je podruhé ženatý. Z prvního manželství má tři děti, další dvě mu porodila jeho druhá, o třiadvacet let mladší manželka Gena O’Kellyová.

K výčtu jeho dětí následně musíme připočítat ještě jedno nemanželské. O tom, že má ještě dceru, se však dozvěděl až v roce 2004, když jí bylo 26 let. Dohromady má Chuck Norris už 13 vnoučat.

Jako křesťan a republikán Norris v roce 2008 podpořil kalifornský návrh zákona proti potratům, dlouhodobě se staví vůči manželským svazkům stejného pohlaví a je zastáncem tzv. inteligentního designu. To je teorie vycházející z kreacionismu a popírající evoluci s tím, že vše vytvořil Bůh. Nepřekvapí příliš, že je i podporovatelem současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Fakta o jeho životě jsou ale, s nadsázkou řečeno, čím dál tím obtížněji dohledatelná. Můžou za to Fakta o Chucku Norrisovi. Krátké vtípky či anekdoty utahující si ze superschopností akčního hrdiny se na internetu poprvé objevily v roce 2005. Od té doby vtipy zaplavily internet a staly se nedílnou součástí popkultury.

Norrise vtipy pobavily a nespočetněkrát dokázal, že si umí sám ze sebe dělat legraci. Vyšlo několik knih sebraných vtipů, na jedné se sám Norris dokonce spolupodílel.

Zašlou slávu akčního hrdiny se mu podařilo, stejně jako většině dalších, oživit v bombastické sérii Postradatelní. Norris si zahrál ve druhém díle a k nadšení fanoušků pronesl i jeden z ikonických vtipů. „Slyšel jsem, že tě kousla kobra,“ ptá se ho Sylvester Stallone. „Jo, kousla. Ale po pěti dnech příšerných bolestí zemřela,“ s kamennou tváří odpoví Norris.

Norrisův smysl pro humor se projevuje i jinde. Je to profesionál každým coulem, a účinkoval proto v řadách reklam. Našinec si zřejmě vzpomene na rok 2010, kdy se Norris stal hvězdou předvánočních reklamních spotů tuzemského telefonního operátora T-mobile.

A aby byl výčet jeho aktivit kompletní, nelze nevzpomenout na řadu charit, které Norris buď založil, nebo je přímo podporuje. Ať už se jedná o veterány, děti, či nemocné virem HIV. Většina z toho, co o Chuckovi Norrisovi na internetu uslyšíte, uvidíte nebo si přečtete, je vtipné a není to pravda. Reálné činy Chucka Norrise během prvních osmdesáti let jeho života však mohou být inspirací i samy o sobě.